Průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 0,5 procenta na 34 271 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 160 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta. Vyšší pokles zaznamenali statistici jen na konci roku 2013, kdy byl ale meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou.
Analytici pokles průměrné mzdy po zohlednění inflace očekávali, a to zejména kvůli dopadům šíření koronaviru i poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen. Naposledy reálně mzdy klesly na konci roku 2013. Obecně navíc platí, že dvě třetiny zaměstnanců v ČR na průměrnou mzdu nedosáhnou.
„Mzdový vývoj byl vysoce diferencovaný, stejně jako vývoj počtu zaměstnanců, a závisel především na síle, s jakou dopadla na jednotlivá odvětví protiinfekční opatření,“ uvedl ČSÚ, který statistiky zveřejnil.
Nejvýraznější propad byl v ubytování, stravování a pohostinství, kde se mzdy snížily o 11,8 procenta. Druhý nejhorší pokles mezd, o 5,7 procenta, byl v činnostech v oblasti nemovitostí. Ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje téměř 1,1 milionu zaměstnanců, klesla průměrná mzda o 4,9 procenta na 32 707 korun.
„Naopak ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání mzdy vzrostly v průměru o 5,5 procenta,“ podotkl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 0,2 procenta na 29 123 korun. U mužů dosáhl 31 450 korun a u žen 26 489 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců tak pobíralo podle ČSÚ mzdu mezi 14 659 korun a 56 263 korun.
Proti předchozímu čtvrtletí činil pokles průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí po očištění od sezonních vlivů 3,1 procenta.
Reálný pokles mezd ve druhém čtvrtletí způsobila opatření proti šířeni koronaviru, kdy řada zaměstnanců pobírala nižší mzdu, zároveň se do mezd nezapočítávalo ošetřovné či náhrada mezd v karanténě. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK.
Zatímco za loňský rok mzdy vzrostly o 6,5 procenta, letos očekávají jejich růst zhruba poloviční. „Druhé čtvrtletí bylo ve znamení omezení souvisejících s koronavirem, jež zasáhly jak výrobu, tak služby a obchod a v nich zaměstnané pracovníky,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč.
„Z pohledu mzdového vývoje by mělo představovat pomyslné dno a třetí čtvrtletí letošního roku by již mělo přinést oživení růstu mezd s tím, jak se aktivita v ekonomice včetně pracovní doby začala postupně vracet k normálu,“ dodal.
