Průměrná mzda v Česku se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,9 procenta na 33 697 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 2163 korun více než před rokem. Reálně po inflace měsíční výdělek vzrostl o čtyři procenta, vyplývá to ze statistik ČSÚ. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Analytici očekávali, že reálný růst mezd zpomalí pod čtyři procenta.
„Růst nominální průměrné mzdy o 6,9 procenta byl výsledkem kompromisu mezi finančními možnostmi podniků a jejich přetrvávající vysokou poptávkou po pracovní síle. Dvě pětiny mzdového nárůstu pohltila inflace a reálně tak mzdy vzrostly o čtyři procenta,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Zvýšil se rovněž medián mezd, který nově činí 29 549 korun. Nejpomaleji rostly mzdy v Praze (o 5,9 procenta), nejrychleji pak ve Středočeském kraji (o 7,7 procenta).
„Tuzemští pracovníci nadále těží z rekordně nízké nezaměstnanosti, která firmám nedává jinou možnost, než bojovat o jejich přízeň vyšším ohodnocením. Do výsledku se promítá i letošní růst minimální mzdy, který prosakuje z nižších pater směrem vzhůru. Zároveň zde vidíme efekt zvýšení platů ve veřejné sféře, který pomohl zejména zaměstnancům ve vzdělávání, jejichž výdělky narostly nejvíce ze všech sledovaných skupin (o 11,1 procenta),“ uvedl analytik Vít Hradil z Raiffeisenbank.
Podle něj se potvrzují předpoklady o tom, že finanční možnosti zaměstnavatelů pomalu ale jistě narážejí na své limity. Růst nákladů snižuje jejich ziskovost a tak i dynamika mezd, ač z historického pohledu stále více než solidní, zvolna slábne.
Pro váhající pracovníky tudíž podle Raiffeisenbank zřejmě nastal nejvyšší čas přihlásit se o zvýšení platu. Postupné ochlazování české ekonomiky se již propisuje i do statistiky o počtu zaměstnanců, kterých přibylo pouze 0,1 procenta.
Nejvýrazněji, o více než 11 procent, stouply ve třetím čtvrtletí mzdy pracovníkům ve vzdělávání. Průměr jejich mezd dosáhl téměř 35 tisíc korun. Nejpomaleji, zhruba pětiprocentním tempem, rostly mzdy v sekci „Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“, kde činil průměr 37 810 korun.
Nejvyšší mzdy brali ve třetím čtvrtletí pracovníci v informačních a komunikačních činnostech, jejichž průměr dosáhl 57 785 korun. Zhruba o 1600 korun nižší byl plat zaměstnanců v peněžnictví a pojišťovnictví. Na třetím místě je výroba elektřiny, plynu a tepla, kde průměrná mzda činila 46 376 korun.
Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství. Pracovníci v těchto oborech si ve třetím čtvrtletí vydělali průměrně 20 214 korun. Zaměstnanci v administrativních a podpůrných činnostech brali v průměru 22 639 korun.
