Průmyslová zóna na přerovském letišti může zaměstnat tisíce lidí

Letiště Přerov

Letiště Přerov Zdroj: ctk

V areálu bývalé vrtulníkové základny v Přerově se plánuje stavba velké průmyslové zóny, o kterou už projevil zájem investor, jehož projekt by mohl dát práci až několika tisícovkám lidí. Hejtmanství zatím nezveřejnilo podrobnosti ani jméno investora, který má Přerov v hledáčku. Přerov sužuje vysoká nezaměstnanost, která na konci března činila 11 procent, zatímco krajský průměr byl 8,5 procenta.

„V současné době platí to, co už jsem veřejně řekl. Tedy, že urychlené dokončení stavby D1 v úseku Říkovice - Lipník nad Bečvou je zásadní pro využití lokality na Přerovsku a pro vstup strategického investora,“ řekl hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD).

Letiště v Přerově je velmi rozlehlé a podle odborníků jej lze využít pro velký investiční projekt. Podmínkou je ale zlepšení dopravní obslužnosti, což má zajistit právě chystaná dostavba dálnice D1, jejíž plánovaná trasa vede nedaleko letiště.

Mlčí i magistrát

Hejtmanství nezveřejnilo detaily ani to, zda má v plánu v Přerově vybudovat strategickou průmyslovou zónu. Rozbořil ale na nedávném Moravském dopravním fóru v Olomouci hovořil právě o strategické průmyslové zóně, která by se díky tomu mohla těšit větší podpoře státu. Málo sdílní jsou kvůli závazku mlčenlivosti také zástupci přerovského magistrátu. Ve hře je podle nepotvrzených informací pět až šest tisíc nových pracovních míst, které by nový investor mohl v Přerově vytvořit.

Strategická průmyslová zóna v zastavěné oblasti musí mít podle pravidel agentury CzechInvest výměru nejméně 100 hektarů. Pokud je budována na zelené louce, tak její minimální plocha činí 200 hektarů. Strategickou průmyslovou zónou se může stát také plocha připravovaná pro významného investora, který se zaváže investovat velkou částku a zaměstná hodně lidí. V Česku je nyní pět strategických průmyslových zón.

Vysoká nezaměstnanost

Přerov dlouhodobě vykazuje vysokou nezaměstnanost a zároveň zůstává mimo zorné pole velkých investorů. Nové technologické centru v Přerově v roce 2009 otevřel koncern Olympus, který do provozu zaměřeného na výrobu a vývoj zdravotnických přístrojů investovat šest milionů eur (165 milionů korun).

Armáda se z přerovské základny přestěhovala předloni na podzim do Náměště nad Oslavou. Společnost Regionální letiště Přerov, kterou kvůli plánovanému civilnímu využití vrtulníkové základy před několika lety založila přerovská radnice spolu se Zlínským a Olomouckým krajem, byla loni zrušena a skončila v likvidaci. Samosprávy totiž provoz letiště bez pomoci armády nezvládnou. Civilní provoz na přerovském letišti byl zachován, ale v menším rozsahu, než se původně plánovalo. Letiště nyní spravuje státní podnik LOM Praha.