Spolu s nárůstem negativních postojů ubývá v Česku lidí, kteří souhlasí s přijetím uprchlíků do doby, než budou schopni se vrátit do země svého původu. V lednu s tím souhlasilo 28 procent občanů, zatímco v září šlo o dvě pětiny občanů.
Zájem lidí o aktuální vývoj migrace je podle CVVM enormní. O dění okolo uprchlíků se zajímá 78 procent dotázaných, což je nejvíce ze všech měřených významných událostí celoevropského charakteru za posledních deset let. Přibližně stejně vysoký zájem projevuje veřejnost i o dění týkající se takzvaného Islámského státu (70 procent), zatímco o dění na Ukrajině se zajímá 43 procent lidí a volby do Evropského parlamentu v květnu 2014 zajímaly 28 procent občanů.
Česká veřejnost vnímá uprchlíky zejména jako výraznou bezpečnostní hrozbu pro Evropu (91 procent), ale i pro svět (83 procent) a pro Českou republiku (81 procent).
Přijímání uprchlíků
Při rozlišení uprchlíků podle zemí původu se ale názory Čechů liší. Proti přijímání migrantů z Blízkého východu a severní Afriky se v lednu postavily čtyři z pěti Čechů, zatímco proti přijímání uprchlíků z Ukrajiny byla polovina dotázaných. Uprchlíky z Ukrajiny by naopak přijalo 36 procent dotázaných. Poláci jsou více otevření k příjímání uprchlíků, proti migrantům z Blízkého východu a severu Afriky se jich vyslovilo 63 procent, uprchlíky z Ukrajiny by přijalo 48 procent polských občanů.
CVVM názory českých občanů zjišťovalo od 11. do 18. ledna mezi 1047 respondenty staršími 15 let.
