„Dva z obviněných jsou stíháni pro zneužití pravomoci úřední osoby, jeden z nich navíc i pro přijetí úplatku. Třetí osoba je stíhána pro účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby a čtvrtý z obviněných je stíhán pro podplácení,“ uvedl mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Pavel Hanták. Obviněným hrozí podle něj až deset let vězení.
Hejtman Rozbořil je obviněn z podplácení, podle jeho obhájce Petra Konečného s obviněním nesouhlasí a podal si proti němu stížnost, považuje to prý za nedorozumění. Podle něj však osoba hejtmana v celé kauze zabírá pouze minimální procento.
„Je jen její okrajovou záležitostí. Prostě se vyskytl v nesprávný čas na nesprávném místě. Kauza není o hejtmanovi. Je možná tam osobou nejznámější, ale nejméně významnou,“ tvrdí obhájce. Rozbořil je jako jediný je stíhán na svobodě, vyjádřit se hodlá dnes ve 13:00 na krajském úřadě.
Presumpce neviny
„Vyšetřování Jiřího Rozbořila je plně v kompetenci policie České republiky. Sociální demokracie nemá ke kauze žádné podrobnější informace,“ uvedl ve vyjádření premiér Sobotka. „Pokud se potvrdí informace o jeho obvinění, očekávám, v souladu s politickou kulturou, kterou prosazuje ČSSD, jeho rychlou rezignaci na veřejné a stranické funkce,“ dodal.
Podle Sobotky je nutné počkat na verdikt příslušných orgánů. „Žijeme v právním statě, platí presumpce neviny a o případném provinění Jiřího Rozbořila musí rozhodnout policie, státní zastupitelství a eventuálně soud,“ uvedl premiér.
Navržená vazba
U ostatních tří aktérů navrhli žalobci vazbu. Podle Petra Šeredy z olomouckého vrchního státního zastupitelství byl návrh podán k ostravskému okresnímu soudu. Důvody obav žalobci nesdělili. „Důvody podaného návrhu nebudeme uvádět z důvodu, aby se s ním jako první seznámil soudce. Návrh byl již podán,“ řekl olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan. Odmítl také komentovat, zda jde v případě obviněných o konečný počet osob.
Vazby se měly podle promítnout i do ovlivňování vyšetřování hospodářských kauz, které souvisely s podnikáním Kyselého na olomouckém realitním trhu
Podle Hantáka pracovali detektivové ÚOOZ na případu podezření ze zneužívání pravomocí úřední osoby přes rok. Během té doby zjistili, že se podezřelí podíleli na ovlivňování některých trestních kauz a únicích informací z trestních spisů, které negativně ovlivňovaly jejich úspěšné vyšetření.
V úterý zahájili detektivové akci Vidkun, během které provedli řadu domovních prohlídek a postupně zadrželi či předvedli několik osob včetně bývalého ministra vnitra Ivana Langra. Jen v jeho bytě v Olomouci strávili více jak 13 hodin, ale nakonec ho propustili.
Kauza míří také do řad vedení olomoucké policie. Právě údajné nadstandardní vazby mezi obviněným policejním náměstkem Kadlecem a podnikatelem Kyselým již před třemi lety na základě anonymu vyšetřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).
Vazby se měly podle promítnout i do ovlivňování vyšetřování hospodářských kauz, které souvisely s podnikáním Kyselého na olomouckém realitním trhu. Kadlec však tehdy jakékoliv pochybení rezolutně odmítl a GIBS případ odložila. Šetřen byl i pro údajné urážky podřízených, krajské ředitelství poté v té době opustila řada zkušených kriminalistů.
| Profil Jiřího Rozbořila (53) |
|---|
| Datum narození: 16. února 1962 Vzdělání: Vysoká škola báňská, fakulta strojní a elektrotechnická, Ostrava Dosavadní funkce: místopředseda ČSSD v Olomouckém kraji (od 2010); hejtman Olomouckého kraje (od 2012); předseda Výboru Regionální rady Regionálního operačního programu Střední Morava(od 2012) Kariéra: vedoucí výroby v Moravských železárnách Olomouc (1987-1992); soukromě podnikal v maloobchodu (1992-1998); řídil expanzi obchodních domů Kaufland ČR (1998-2002); provozní náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc (2003-2012); v letech 2008 až 2010 byl členem rady města Olomouce, v letech 2006 až 2014 byl členem zastupitelstva města Olomouce; předseda klubu zastupitelů ČSSD (2009-2014) Členství a funkce v politických stranách: členem ČSSD je od roku 1995; od roku 2010 je předsedou Okresního výkonného výboru ČSSD v Olomouci a místopředsedou ČSSD v Olomouckém kraji Rodina: ženatý, tři děti |
| - V roce 2002 aktivisté iniciativy Občané proti Paláci Morava (název obchodního centra) obvinili Rozbořila ze střetu zájmů - v regionu zastupoval investora obchodního centra a zároveň byl v majetkoprávní komisi města za ČSSD, která v té době vládla na radnici. - Ve volbách do olomouckého městského zastupitelstva v roce 2010 vedl vítěznou kandidátku ČSSD. Primátorem se ale nestal, protože radniční koalici nakonec sestavili zástupci ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Někdy býval označován za „stínového primátora“. - V letech 2007-2011 byl členem představenstva Dopravního podniku města Olomouce. Od března 2011 je členem představenstva Technických služeb města Olomouce. - Hejtmanem Olomouckého kraje byl zvolen v listopadu 2012, ve funkci vystřídal Martina Tesaříka (ČSSD). Letos v září oznámil, že hodlá obhájit své místo i v nadcházejících krajských volbách, které se budou konat na podzim příštího roku. Ve straně dosud nemá protikandidáta, měl by se tak stát lídrem na kandidátní listině sociálních demokratů. „V kraji nebyl za tu dobu žádný exces, vše funguje, spousta věcí je však potřeba ještě dodělat. Čtyři roky je na to krátká doba,“ řekl ke své kandidatuře. - V květnu 2014 oznámil, že podá trestní oznámení na dva bývalé tiskové mluvčí a pracovníky odboru tajemníka hejtmana Ivo Hegera a Tomáše Kocycha. Oba zaměstnanci krajského úřadu podle České televize (ČT) zadávali podezřelé zakázky firmám, v nichž figurovala jejich jména či na jejichž pracovníky měli osobní vazby. Policie případ letos v březnu odložila. - Rozbořil byl dnes obviněn z podplácení v nynější olomoucké korupční kauze, stíhán je na svobodě. Podle jeho obhájce Petra Konečného s obviněním nesouhlasí a podal si proti němu stížnost, považuje to prý za nedorozumění. Podle médií policie rozkryla rozsáhlou klientelistickou síť, která propojovala několik institucí státní a veřejné správy, policii i podnikatele. Podezřívá prý několik vlivných policejních funkcionářů, že za peníze ovlivňovali vyšetřování některých kauz a vynášeli informace směrem k podezřelým. Případ má souviset s realitními obchody či dotacemi. - Rozbořil stojí v čele správního orgánu Regionálního operačního programu Střední Morava, přes který proudí do Olomouckého kraje miliardové dotace. Podle Neovlivní.cz Rozbořil s náměstkem krajského policejního ředitele Karlem Kadlecem řešil například podezření ministerstva financí na dotační podvod při výstavbě jezdeckého areálu v Olomouci-Lazcích. Podle informací Neovlivní.cz, které vycházejí z policejních odposlechů, Rozbořil nabízel Kadlecovi úplatek výměnou za to, že bude odloženo vyšetřování okolností kolem dotací pro tento projekt. Kadlec údajně na nabídku kývl. - Útvar pro odhalování organizovaného zločinu má podle serveru Neovlivní.cz dále podezření, že bylo také zmanipulované či ovlivněné vyšetřování údajných finančních machinací v extraligovém hokejovém klubu HC Olomouc nebo financování jednoho z regionálních akvaparků. |
| GIBS byla zřízena k lednu 2012, od vzniku ji vede Ivan Bílek |
|---|
| Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) vznikla k 1. lednu 2012 zákonem o Generální inspekci bezpečnostních sborů. |
| Sněmovna přijala vládní návrh zákona o vzniku GIBS v roce 2011 hlasy koalice ODS, TOP 09 a Starostů a Věcí veřejných. Poslanci ČSSD se hlasování vesměs zdrželi, někteří byli proti stejně jako komunisté. Návrh zákona schválila na jaře 2009 vláda Mirka Topolánka (ODS), ministrem vnitra v té době byl Ivan Langer (ODS), a znovu jej schválila v červenci 2011 vláda Petra Nečase (ODS), vnitro tehdy vedl nestraník Jan Kubice. |
| Hlavním předmětem činnosti je vyhledávat, odhalovat a vyšetřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je příslušník Policie České republiky, celník, příslušník Vězeňské služby, příslušník inspekce anebo zaměstnanci těchto útvarů. Inspekce také provádí zkoušku spolehlivosti vůči protiprávnímu jednání uvedených příslušníků a zaměstnanců. Navrhuje proti takové činnosti opatření a vydává metodická doporučení pro činnost jednotlivých bezpečnostních sborů. |
| GIBS je samostatným bezpečnostním sborem, samostatná je i ekonomicky - má vlastní rozpočtovou kapitolu. V prvním roce fungování měla GIBS rozpočet téměř 322 milionů korun. Loni rozpočet klesl na 277 milionů korun, což způsobil zejména pokles investičních výdajů. Pro letošek měla GIBS rozpočet asi 268 milionů korun. |
| V roce 2014 měla GIBS 236 příslušníků a 46 občanských zaměstnanců. GIBS je kontrolovaná stálou parlamentní komisí. Letos 7. října se na semináři v Senátu někteří zákonodárci shodli s ředitelem inspekce Ivanem Bílkem, že GIBS není pod dostatečnou kontrolou. Debatovali o změně zákona, který by například nařídil stálou komisi odborníků pro kontrolu inspekce. |
| Ivan Bílek |
| Datum narození: 28. listopadu 1963. |
| Vzdělání: Policejní akademie ČR, Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. |
| Dosavadní funkce a praxe: ředitel GIBS (od června 2012), prozatímní ředitel GIBS (leden - červen 2012); vrchní rada odboru vzdělávání policejního prezidia (březen 2011 - listopad 2011); náměstek policejního prezidenta pro vnější službu (dříve označované i jako náměstek pro uniformovanou policii, 2007 - 2011); ředitel okresního policejního ředitelství v Trutnově (1995 - 2007). |
| U policie působí v různých funkcích přes 30 let, pracoval ve službě pořádkové policie či na obvodním oddělení, a to v řadové i řídicí funkci (kromě Trutnova působil i v Jičíně a Kopidlně). V letech 1986 až 1990 byl také členem městského národního výboru v Kopidlně. |
| Ostatní: Do funkce náměstka policejního šéfa jej v roce 2007 jmenoval po svém nástupu do čela policejního prezidia Oldřich Martinů v rámci širší obměny policejního vedení; |
| Byl jedním z uchazečů o místo policejního prezidenta uvolněné v prosinci 2010 Oldřichem Martinů; po zvolení Petra Lessyho policejním prezidentem na funkci náměstka pro vnější službu rezignoval; Bílkova kandidatura se tehdy nelíbila vládní straně Věci veřejné, podle nichž byl příliš spojený s ODS a někdejším ministrem vnitra Ivanem Langerem; |
| V letech 1985-89 byl členem Komunistické strany Československa. |
Žalovaní budou žalobci a žalobci budou žalováni, prohlásil Langer a sám uvízl v síti
