Rok po vypuknutí pandemie začne v Česku řada soudních přelíčení, ve kterých se firmy a podnikatelé budou dožadovat kompenzací. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se v minulých týdnech rozhodl odmítnout všech více než čtyři sta žádostí o náhradu škody, které podnikatelé podávali za jarní i podzimní nouzový stav. Odmítnutí žadatelé se teď mohou obrátit na soud.
Ministerstvo vnitra eviduje zatím jedenáct žalob za 38,2 milionu korun v souvislosti s odškodněním podle krizového zákona. Stát bude hájit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. „Rozhodnutí soudu nelze předjímat,“ uvedla mluvčí rezortu Hana Malá. Vnitro už na podzim najalo šest externích advokátních kanceláří za třicet milionů korun, které mají pomoci s vyřizováním žádostí i s případným zastoupením před soudy.
Rezort vnitra je styčným úřadem pro žádosti o odškodnění podle krizového zákona, ministerstvo financí má nově na starosti žádosti o kompenzace, které se zakládají na měsíc platném pandemickém zákonu. Zatímco Hamáčkův rezort zaznamenal ke konci března 447 žádostí o náhradu škody za 5,4 miliardy korun, ministerstvo financí zatím neeviduje ani jednu žádost.
Způsob, jakým pandemický zákon zajišťuje odškodnění podnikatelům, bude ještě přezkoumávat Ústavní soud. Senátoři za Starosty, Piráty a ODS tvrdí, že na rozdíl od krizového zákona neumožňuje odškodnit celkovou újmu podnikatelů. „Pandemický zákon v přijatém znění umožňuje odškodnit majetkovou újmu, nikoli celkové finanční ztráty způsobené uzavřením provozovny,“ řekl pirátský senátor Lukáš Wagenknecht.
Drtivou většinu žádostí o odškodnění zatím podávaly firmy, průměrná hodnota jejich požadavku převyšuje deset milionů korun. „To by napovídalo, že spíše žádají střední či větší podniky vybavené právní kapacitou, nikoli tisíce drobných živnostníků, což by odpovídalo i mým poznatkům z terénu,“ řekl právník Ondřej Dostál, který na jaře uspěl u Městského soudu v Praze s žalobou na opatření ministerstva zdravotnictví.
Počty žádostí podle Dostála ještě porostou. Řadu podnikatelů ale od soudního vymáhání peněz odrazuje fakt, že se proces může protáhnout na měsíce až roky a bude nákladný. Výsledek je navíc nejistý.
Soudy se potýkají s desítkami dalších žalob souvisejícím s pandemií. Nejvyšší správní soud, jehož novou kompetencí je přezkoumávání opatření přijímaných na základě nového pandemického zákona, obdržel v březnu deset návrhů na zrušení krizových opatření. Lidé napadají zejména povinné testování či povinnost nosit roušky. Mezi žalobci je například zaměstnanec v autoprůmyslu, podle kterého má mít pracovník možnost testování odmítnout. Soud chce rozhodnout v řádu týdnů.
