Rampula chce, aby Pospíšil podal kárnou žalobu na Zemana

Ten podle Rampuly chyboval při podání dovolání proti zprošťujícímu verdiktu pražského vrchního soudu. Dovolání místo Zemana v rozporu se zákonem podepsal jeho náměstek Igor Stříž, a Nejvyšší soud je tak odmítl s tím, že ho nepodala oprávněná osoba, sdělil Rampula. Zeman tak prý znemožnil projednání „velmi kontroverzního“ rozhodnutí Vrchního soudu v Praze.

Mluvčí Nejvyšší státního zastupitelství (NSZ) Helena Markusová řekla, že o Rampulově podnětu Nejvyšší státní zastupitelství ví z médií. „Mohu pouze říci, že jak pan nejvyšší státní zástupce, tak jeho první náměstek postupovali vědomě, v souladu s dosavadní praxí, v souladu se zákonnou úpravou i ve smyslu rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu,“ uvedla.

Rampula je přitom jedním ze státních zástupců, na které by mohl v příštích dnech podat Zeman kárnou žalobu v souvislosti s kauzou Mostecké uhelné společnosti. Pospíšil v pondělí oznámil, že za průtahy a pochybení při vyřizování žádostí o právní pomoc by měla být vůči konkrétním státním zástupcům vyvozena kárná odpovědnost. Pospíšil odkázal na výsledky kontroly, kterou provedl Rampulův nástupce Stanislav Mečl. Ten přitom poukázal mimo jiné na odpovědnost Rampuly.

Rampulův podnět se týká případu, v němž pražský městský soud v červnu 2010 uznal dva lidi vinnými z pokusu o podvod a uložil jim devítiletý trest a tříletý podmíněný trest s pětiletým odkladem. Vrchní soud v Praze však letos v lednu oba obžaloby zprostil. Proti pravomocnému verdiktu sice bylo podáno dovolání, neslo však podpis Stříže.

Zeman prý vše vysvětlil tím, že 17. března, kdy bylo dovolání podepsáno, nebyl z osobních důvodů na pracovišti. Nejvyšší soud pak podle Rampuly dospěl k závěru, že dovolání nepodal k tomu oprávněný člověk, a odmítl je, aniž je projednal.

„Tímto neodborným přístupem k výkonu své výlučné pravomoci podat dovolání způsobil nejvyšší státní zástupce JUDr. Pavel Zeman nemožnost nejvyšší soudní instancí řádného věcného projednání velmi kontroverzního rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Je totiž neoddiskutovatelné, že soudní rozhodnutí vydaná v dané věci, tedy Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, jdou ve svých výrocích proti sobě. To může svědčit buď o nesprávném a neodborném postupu Městského soudu v Praze (a tím i příslušného státního zastupitelství podávajícího obžalobu), když v žalovaném skutku shledal trestný čin a uložil velmi razantní trest, nebo o nesprávném a neodborném postupu Vrchního soudu v Praze, když v žalovaném skutku trestný čin neshledal a obviněné obžaloby zprostil,“ uvedl v podnětu Rampula.

Právě kvůli podobným případům zákon podle něho počítá s možností podat dovolání. A i to, že bylo zpracováno, svědčí o tom, že státní zástupce s verdiktem pražského vrchního soudu nesouhlasil, uvedl Rampula.