Reálné mzdy dál klesají. Ovšem jak komu
Růst mezd ve třetím kvartále byl druhý nejmenší od roku 2000, informoval Český statistický úřad. V reálných vyjádřeních klesaly platy u firemních i státních zaměstnanců. Zatímco podnikatelská sféra zažívá pokles reálné průměrné mzdy až letos, v nepodnikatelské sféře je negativní trend nepřetržitý už od 3. čtvrtletí 2010.
„Jestliže se v předchozích obdobích zdálo, že domácnosti šetří více, než by musely s ohledem na vývoj svých příjmů, v současnosti toto již zřejmě neplatí. V minulosti domácnosti šetřily v očekávání období horších příjmů, které nastalo,“ rozvedl Sobíšek.
Nejvíc mzdy klesají ve stavebnictví
Pokles reálných mezd není ale zdaleka plošný. Některé obory skutečně trpí, jinde si naopak stěžovat nemohou. Nejvýrazněji klesají mzdy ve stavebnictví, protože poptávka po bytech a domech je velmi slabá. „Nejhůře na tom byla i tento měsíc oblast nemovitostí. Zde klesla průměrná mzda o bezmála tisíc šest set korun, tedy o 7,1 procenta. Naopak velmi dobře se dařilo lidem pracujícím v oblasti informačních a komunikačních technologií. Jejich mzdy opět rostly o více než 1800 korun a průměrná hrubá mzda se zde dostává na částku přes 46 tisíc. V Česku je obrovská poptávka po kvalitních programátorech a lidech, kteří rozumí síťovým technologiím,“ poznamenal analytik Home Creditu Michal Kozub.
V rámci sektorů zůstaly jen tři obory, kde růst mezd překonal inflaci. Jednalo se o kulturní a rekreační činnosti; vzdělávání; a informační a komunikační činnosti. Inflaci skoro dorovnal také růst mezd v peněžnictví a pojišťovnictví.
Někde naopak klesala i nominální mzda. Kromě zmíněného stavebnictví se průměrná mzda snížila třeba v odvětví ubytování, stravování a pohostinství - o 1,7 procenta. Útlum je i ve zpracovatelském průmyslu, který je největším odvětvím tuzemského hospodářství nebo ve veřejné správě a obraně, kde dlouhodobě klesají jak reálné výdělky, tak početní stavy. Negativní je i vývoj v dopravě a skladování.
„Reálná životní úroveň klesá. Za naši práci si koupíme méně, ačkoli pracujeme stejně. Není se tedy čemu divit, že jsou lidé rozzlobení,“ uvedl analytik Next Finance Vladimír Pikora. Připomněl také to, že zatímco průměrná mzda nyní činí 24 514 korun, ve skutečnosti takovou skoro nikdo nemá. Nejčastější mzda v ekonomice je dlouhodobě o několik tisíc nižší než průměr. Zhruba dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Nominální růst mezd v podnikatelské sféře dosáhl ve 3. kvartále 1,3 procenta byl o celý procentní bod nižší než v předchozím čtvrtletí. V nepodnikatelské sféře byl nárůst platů shodný s druhým čtvrtletím - 2,3 procenta.
„V delších časových řadách se projevilo sblížení mzdové úrovně v podnikatelské i nepodnikatelské sféře, za 3. čtvrtletí 2012 již byla průměrná mzda v nepodnikatelské sféře vyšší o 232 korun,“ uvedl ČSÚ.
Od ledna do září dosáhla průměrná mzda výše 24 408 korun, v meziročním srovnání byla vyšší o 563 korun, tedy 2,4 procenta. Spotřebitelské ceny stouply za uvedené období o 3,4 procenta, reálně se tak mzda o procento snížila.
