„Již tak slabá dynamika mezd se v druhém čtvrtletí dále zhoršila a odpovídá tak slabému výkonu české ekonomiky. Co se struktury týče, nejhůře se mzdy vyvíjely ve stavebnictví (nominální pokles o 2,8 procenta meziročně) a dalších cyklických odvětvích. Na opačném pólu se nachází peněžnictví a pojišťovnictví a další odvětví služeb, která nejsou příliš závislá na hospodářském cyklu,“ komentoval vývoj mezd analytik Raiffeisenbank Václav Franče.
„Ceny rostou výrazně více než platy. Na jedné straně stojí neochota zaměstnavatelů zvyšovat mzdy. Jejich nejistota, jestli vůbec budou mít pro koho prodávat v budoucnu, je brzdí v ochotě zvyšovat mzdy. A na straně druhé stojí vysoké ceny, které brzdí lidi nakupovat,“ rozvedl analytik Home Creditu Michal Kozub. Podle něj se snížení reálných mezd projeví na dalším poklesu spotřebitelské poptávky, což dále zbrzdí výkon celé české ekonomiky.
„Z hlediska vývoje příjmů zaměstnanců je situace nejhorší od roku 1998. Nutno ovšem podotknout, že klesá vypovídací schopnost mzdových statistik úměrně tomu, jak v ekonomice přibývá živnostníků,“ dodal Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.
Tempo růstu nominálních mezd v sektoru podnikatelském i nepodnikatelském byl v druhém čtvrtletí shodný. V podnikatelské sféře byla průměrná mzda 24 668 korun a v nepodnikatelské sféře 24 431 korun. Reálně se za celé pololetí průměrná mzda snížila o 0,7 procenta.
„Jedny z nejvyšších platů jsou stále v oblasti IT a bankovnictví. Průměrně lidé v počítačovém průmyslu berou 45 tisíc hrubého, navíc si v porovnání s minulým čtvrtletím přišli na tisíc tři sta měsíčně více. To je výrazně více (2,9 %), než rostly platy v průměru (2,3 %). Na jejich platech se ukazuje i to, že na trhu není dostatek zkušených IT expertů, a proto firmy musí výrazně zvyšovat nabízené platy, aby nalákaly nové zaměstnance, třeba i z jiných firem. Naopak nejmenší mají lidé v oblasti ubytování a restaurací. Jejich průměrný plat je totiž takřka poloviční - 13,3 tisíc hrubého a navíc jim jejich průměrný plat klesl,“ uzavřel Kozub.
