Recept vlády na prosperitu? Do školství by měl více mluvit byznys
Špatné platy, neodpovídající prestiž povolání a hlavně neexistující dlouhodobější koncepce. To označil Fiala u kulatého stolu 140. Žofínského fóra na téma vzdělávání pracovních sil za hlavní problémy českého školství. Vedle toho pak zopakoval, že chybí větší důraz na budoucí pracovní uplatnění studentů už během vzdělávání.
Ministr chápe nářky průmyslníků, že školství generuje nedostatek technických odborníků. Podle něj se sice zatím Česko v počtu absolventů technických oborů drží nad průměrem OECD, ale zájem o jejich studium klesá. Problémem je podle něj už na úrovni základních a středních škol, kde vůči technickým oborům vzniká averze, že jde o neprestižní, špinavé povolání.
„Řešením problémů, které v této oblasti máme, není omezování netechnických oborů nějakým administrativním rozhodnutím, ale podpora vztahu mladých lidí k technickým a přírodovědným oborům,“ poznamenal Fiala.
Za sedm let se podle Českého statistického úřadu zvýšil počet vysokoškoláků o 110 tisíc, techniků jen o deset tisíc.
Řešením podle Fialy může být mimo jiné v užším zapojení firem – budoucích zaměstnavatelů – do vzdělávání už na nižších stupních. Fiala také reagoval na Dagmar Divišovou z Hospodářské komory ČR, která upozornila na to, že odborní pedagogové často mohou učit, aniž by měli zkušenosti z praxe. Ministerstvo školství chce proto finančně přispívat na stáže učitelů ve firmách.
Vysoké školy mají být více hodnoceny dle úspěšnosti absolventů na trhu práce
Fiala chce také změnit systém financování vysokých škol, aby se do něj více promítla úspěšnost absolventů na trhu práce. Váha toho, kolik procent studentů škola na pracovním trhu udá, by v rámci hodnocení kvality měla vzrůst.
Fiala se chystá na změnách českého školství spolupracovat s ministrem průmyslu Martinem Kubou. Ten v září představil koncepci, jak přenést financování vzdělání více na firmy – a to hlavně formou daňových úlev. To by mělo podle představ Kuby více propojit školství s průmyslem.
Firmy by podle návrhu Kuby mohly uplatnit daňové úlevy až 110 procent od daňového základu z investice do přístroje, který by se alespoň z padesáti procent využíval pro vzdělávací účely. Další návrh chce firmám umožnit úlevu 80 tisíc za studenta, který ve firmě odslouží 400 hodin praxe. K plánům se zatím staví rezervovaně ministerstvo financí, které upřednostňuje místo daňových úlev běžné dotace.
Rekvalifikace nezaměstnaných může být pružnější
Podle Romana Seidla z ministerstva práce je pak také důležité více pracovat s dalším profesním vzděláváním, které by pružně reagovalo na měnící se potřeby trhu práce. Resort plánuje přispívat firmám, které působí v odvětvích s růstovým potenciálem, na rekvalifikaci nezaměstnaných přímo zácvikem v podniku.
Situace na trhu práce v Česku
Zajímavou iniciativou v oblasti rekvalifikace jsou pak tzv. skill centra. Ty mohou provozovat soukromé firmy jako svůj výdělečný byznys. Skill centra provozuje například firma Edymax. Spočívají v simulaci reálného výrobního provozu u klienta – firmy, která pak dostane vyškoleného pracovníka ušitého potřebám společnosti na míru. „Výsledkem je zvýšený výkon a snížení fluktuace,“ hodnotí výhody skill center Lukáš Kotora, obchodní ředitel Edymaxu.
