Ne že by Národní galerie (NG) moderní sídlo nutně potřebovala. Nedočkala se ho ostatně nejen Národní knihovna, svůj důstojný sál hodný 21. století nemají ani filharmonici. Jenže zatímco na bídný stav Klementina si nakonec všichni zvykli a i Česká filharmonie se dávno spokojila s tím, že jejím jediným koncertním sálem zůstane 130 let staré Rudolfinum, v galerii se chystají velké přesuny.
Využití celkem šesti historických budov v centru Prahy, které NG provozuje, je podle jejího ředitele Jiřího Fajta chaotické a dlouhodobě neudržitelné. Fajtova koncepce rozvoje galerie na léta 2014 až 2020, kterou minulý měsíc doručil ministerstvu kultury, proto kromě odborně diskutabilních věcí obsahuje i plán, který by výrazně změnil nejen samotnou galerii, ale i panorama Prahy. Je jím nové sídlo shlížející na historické centrum metropole.
Fajt: Dokážu si představit, že by nová budova stála na Letné
„Dokážu si představit, že by nová budova stála na Letné. Ne tam, kde byl plánován projekt Jana Kaplického, ale například tam, kde je dnes torzo Stalinova pomníku,“ řekl Fajt týdeníku Euro.
Veletržní palác na odpis
Fajtův plán počítá s tím, že vláda nakonec nebude mít příliš na výběr. V případě, že do novostavby nebude chtít investovat, ji totiž čekají obří náklady na rekonstrukci Veletržního paláce. Do zřejmě největší a nejvýznamnější památky českého funkcionalismu se NG přestěhovala teprve před 20 lety. Jenže i tak Veletržní palác za moderním pojetím výstavnictví zaostává.
Nejde jen o dosluhující vzduchotechniku, opadávající omítku, praskající skla nebo postupující korozi kovových prvků. Fajt argumentuje vysokými provozními náklady i tím, že pro galerijní využití je někdejší prvo republikové obchodní a administrativní centrum nevhodné. Ve zmiňované koncepci ředitel NG odhadl celkové náklady na sanaci holešovické budovy na 1,74 miliardy korun. V případě, že na Letné vznikne nové moderní centrum, vyjde přestavba jen na 400 milionů.
A právě k „levnější“ variantě stěhování NG z Veletržního paláce vše směřuje. Koncem listopadu totiž vláda schválila, že holešovickou budovu, kde galerie vystavuje sbírku moderního a současného umění, nabídne Dětskému fondu OSN (UNICEF), který o Praze uvažuje jako o sídlu svého globálně sdíleného centra služeb. Pokud UNICEF dá české metropoli přednost před nabídkami z Budapešti, Nairobi a Kuala Lumpuru, cesta pro Fajtův sen o novém sídle galerie bude otevřena.
Stěhování galerie má podporu i mezi politiky
Za Veletržní palác coby sídlo agentury OSN bojuje místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. „Zkusíme se o to poprat,“ napsal lídr hnutí ANO na Twitteru poté, co s lidmi z UNICEF začátkem listopadu osobně jednal. Koncem listopadu pak sám nakupoval na benefiční aukci panenek pro Dětský fond OSN.
Ministri magistrát Tím, kdo umetá plány na přesun Národní galerie na Letnou, ovšem zdaleka není jen Babiš. Jiří Fajt má velké zastání také v ministru kultury Danielu Hermanovi, který je jeho přímým nadřízeným. Ještě jako řadový poslanec KDU-ČSL poslal Herman před loňskými Vánocemi dopis svému předchůdci v demisi Jiřímu Balvínovi, aby nástup Fajta do funkce neodkládal. Sám Fajt nicméně vylučuje, že by za jejich dobrými vztahy bylo cokoli víc než „osobní shoda“.
| Druhý pokus o Letnou |
|---|
| Snaha o přemístění Národní galerie na Letnou není úplně nová. V roce 1973 na žádost tehdejšího ředitele Jiřího Kotalíka zpracovalo trio architektů (Stanislav Picek, Stanislav Švec a Zdenka Nováková) studii nové budovy. Moderní stavba o třech podlažích, která by zajišťovala dostatek denního světla a variabilitu, měla stát na nároží Špejcharu. Tedy tam, co „chobotnice“ Jana Kaplického. K vypsání řádné soutěže ale nikdy nedošlo – přednost dostala rekonstrukce vyhořelého Veletržního paláce. Architekt Picek je i po letech přesvědčen, že Špejchar by NG slušel. „Stojí tu několik vil bez valné historické a architektonické hodnoty. Nároží by potřebovalo urbanisticky zpevnit, bez narušení pohledu na Hradčany. Místo, kde kdysi stávala socha Stalina, bych viděl jako vhodné pro novou budovu České filharmonie, coby protějšek Pražskému hradu,“ soudí Picek. |
Přes Hermana má Fajt dobré kontakty i na magistrátu. Podobně jako v případě blobu by mělo vedení metropole sehrát ve výstavbě nové budovy Nádoní galerie zásadní roli. Většina pozemků, které si Fajt s týmem architektů a urbanistů vyhlédli, je totiž v majetku hlavního města. A magistrát je bude muset uvolnit. Není bez zajímavosti, že kulturu a památkovou péči má jako radní na starost předseda pražské KDU-ČSL Jan Wolf, jinak též Hermanův neoficiální poradce přes personální otázky. Wolfovým kolegou v trojkoalici je pak Matěj Stropnický, který má pod palcem územní rozvoj.
Klíčovou roli v přesunu Národní galerie bude hrát i její finanční a správní ředitelka Hana Černochová, kterou si s sebou Fajt do galerie letos v létě přivedl. Zkušená manažerka má za sebou nejvyšší posty v mnoha společnostech a především dobré kontakty. Sedm let byla finanční ředitelkou stavební firmy ŽS Brno, šéfovala Letišti Praha, měla na starost ekonomiku brněnského dopravního podniku a hlídala i finance ve skupině Vítkovice podnikatele Jan Světlíka.
Velkolepá a zelená
Na kolik by nová budova Národní galerie vyšla, prozatím nikdo ze zúčastněných nechce komentovat. Připomeňme, že Kaplického blob, o jehož resuscitaci ovšem Fajt neuvažuje, byl naposledy před pěti lety odhadnut na 2,3 miliardy korun.
Představu o využití novostavby ovšem Národní galerie má celkem konkrétní. Projekt by podle koncepce rozvoje NG měl řešit i okolí budovy, které by sa dalo využít pro expozice v plenéru. V samotném objektu by Fajt rád viděl čtyři až pět tisíc metrů čtverečních pro krátkodobé výstavy, variabilní sály s různě vysokými stropy pro stálé sbírky, zázemí pro administrativu i restaurátory, multifunkční sál a také „velkolepě a výtvarně netradičně řešené veřejné prostory centrální vstupní haly“. To vše pokud možno v ekologickém standardu nejmodernějších technologií, které umožní minimalizovat provozní náklady.
Ředitel v rozletu
Novostavba ovšem není jedinou obří investicí, kterou Fajt pro Národní galerii chystá. Kunsthistorik s pověstí výmluvného muže, který si na své projekty dokáže vyběhat peníze u politiků, po hubených letech, kdy NG v podstatě jen přežívala, chce do galerie masivně investovat. A na rozdíl od svých předchůdců se nedrží při zemi. Po eráru žádá do roku 2020 více než tři miliardy korun na obnovu a rekonstrukce všech budov, navýšení platů, novou IT techniku nebo třeba návštěvnický audiosystém a změnu vizuálního stylu. Pro představu – pokud by Fajtův investiční plán prošel, muselo by ministerstvo kultury coby zřizovatel Národní galerie zvýšit svůj roční provozní příspěvek na trojnásobek.
Nebo prolobbovat novostavbu a připravit rozsáhlejší sestěhování sbírek než to, které by odpovídalo opuštění Veletržního paláce. Ostatně Fajtova koncepce chce částečně vyklidit také palác Kinských na Staroměstském náměstí a o Salmovském paláci na Hradčanech se v ní poněkud krypticky dočteme, že může „sehrát ve střednědobém horizontu důležitou roli v koncepci ekonomického rozvoje NG“.
Otázkou je, zda „střednědobě“ v roli ředitele Národní galerie přežije i Jiří Fajt. V situaci, kdy jej polovina české umělecké scény má za schopného lobbistu a druhá za nekompetentního megalomana, ze všeho nejvíc potřebuje politickou podporu. Při pohledu na dlouhý seznam českých ministrů kultury to na nějaký klid na práci opravdu nevypadá.
