Vyplývá to ze zevrubného šetření, jež inspekce provedla od 15. března do 6. dubna mezi řediteli více než tisícovky základních škol. „Dvě pětiny škol nemají od OSPOD dostatek informací, přestože spolupráci s ním samy iniciovaly,“ konstatuje inspekce ve zprávě, kterou právě zveřejnila.
Na každou školu připadá průměrně 6,5 žáka, který je v evidenci sociálních pracovníků. Nejčastěji kvůli zanedbání péče a neplnění školních povinností. Část z nich nahlásí úředníkům přímo školy. Přitom zhruba 18 procent ředitelů nevěří, že sociálka dokáže ohroženým žákům pomoci. Větší důvěru mají ti ředitelé, kteří s ní nemají žádnou aktuální zkušenost.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí však prostor na spolupráci není. „Jedním ze základních principů je ochrana osobnosti a citlivých údajů o dítěti a jeho rodině. Škole proto nebude možné poskytnout více informací, než je nezbytně nutné k tomu, aby mohla plnit svůj účel v životě dítěte,“ uvedl jeho mluvčí Petr Sulek. Podle něj se má škola soustředit výhradně na výuku.
| S pomocí dětem v nouzi je nespokojena i ombudsmanka |
|---|
| Ombudsmanka Anna Šabatová v červnu oznámila, že za poslední dva roky zjistila 77 pochybení orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Z toho ve 22 procentech se jednalo o nečinnost, tedy že pracovníci dítěti nepomohli. V 21 procentech bylo chybou zanedbání práce s rodinou, kdy se úřad nesnažil rodiče přimět k řešení vzájemných konfliktů a nenařídil jim využití odborné péče. |
