Křídlo B je poslední ze čtyř křídel v rekonstrukci, je spojené s ostatními třemi křídly, se kterými společně tvoří v půdorysu kříž.
„V tuto chvíli jsou pozastaveny veškeré práce, dělníci museli opustit prostor… Na místě je statik s geologem, čekáme na jejich vyjádření. Geolog by mimo jiné měl zjistit, odkud se v prostoru vzala voda,“ uvedla mluvčí. Krizový štáb podle ní zatím o evakuaci pacientů z ostatních křídel neuvažuje, i když i tato varianta zůstává ve hře.
První problém se stabilitou stavby byl podle Dankové zaznamenán ve stavebním deníku 1. srpna, byl ale minimální, takže se v práci pokračovalo. Protože ale posun poměrně rychle pokračoval, vedení nemocnice dnes rozhodlo veškeré práce na stavbě zastavit.
Dětská nemocnice v Motole je jednou z největších dětských nemocnic v Evropě, po opravách a rekonstrukci byla hlavní část slavnostně otevřena už loni v červnu. Práce trvaly šest let a stály 4,4 miliardy korun. Byl to nejrozsáhlejší stavební projekt ve zdravotnictví za posledních 15 let. Nemocnice díky němu získala moderní operační sály, nový pohotovostní příjem i střešní heliport.
Původní nemocnci poznamenala kvalita materiálu a nezkušenost stavební firmy
Původní dětská nemocnice se stavěla od roku 1964 do roku 1977. Rekonstrukce byla nezbytná, budova byla v havarijním stavu.
Základní kámen byl položen 23. dubna 1964, stavba se od počátku potýkala s řadou technických a organizačních problémů. Jedním z důvodů bylo to, že stavbu prováděl národní podnik Armabeton, který se specializoval na průmyslové stavby, jako jsou továrny a přehrady. Nemocnici stavěl poprvé, bez jakýchkoli zkušeností. Plány proto byly několikrát pozměňovány, byl problém se sháněním materiálu. Nakupoval se s velkým předstihem, protože byl zrovna na trhu, dlouhým skladováním klesala jeho i tak nízká kvalita.
Dětský monoblok je patnáctipodlažní budovou, jejímž nosným systémem je železobetonový monolitický skelet, založený na železobetonové základové desce. Ta brzy po odevzdání budovy praskla. Zahájení provozu komplikovaly dva zásadní problémy - nejdříve se začaly na litých podlahách objevovat bubliny, takže část podlah musela být stržena a provedena znovu. Poté začaly padat stropní omítky, často velké kusy o síle dva až sedm centimetrů. Jen dílem náhody nebyl tehdy nikdo zraněn.
