Česko by mělo mnohem více usilovat o respektování dějin a romské kultury prostřednictvím symbolických činů, jakým by bylo uzavření vepřína, na jehož místě byl za druhé světové války sběrný tábor Lety, uvedl podle AFP výbor se sídlem v Ženevě.
„Doporučení by měla být respektována, leč nejsou tu žádné zásadní sankční mechanismy,“ komentovala stanovisko výboru Šimůnková s tím, že česká strana by se k doporučením měla vyjádřit do roka. Sama Šimůnková s odstraněním vepřína souhlasí, zneucťuje prý památku pietního místa a při vzpomínkových akcích nepříjemně zapáchá. Zmocněnkyně ale upozornila, že nemá mandát o tomto rozhodnout, vyjádřit se musí nová vláda. Bývalý kabinet řešení odkládal s odůvodněním, že na to nejsou peníze.
„Pozůstalí po obětech nacismu z řad Romů tento krok (OSN) velmi vítají,“ řekl předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. „Je to pro nás opravdu radostná zpráva,“ uvedl. Podle něho by měla vláda na výzvu OSN okamžitě zareagovat.
Napětí mezi Romy a českou vládou kolem tohoto objektu trvá již téměř 20 let. Evropský parlament vyzval v letech 2005 a 2008 české úřady, aby sporný vepřín přemístily.
Tábor v Letech u Písku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
Rada OSN pro lidská práva v Ženevě loni v říjnu hodnotila lidská práva v ČR, přičemž kritickým komentářům vévodila romská otázka, včetně vzdělávání romských dětí. Členové rady ale ocenili úsilí v oblasti integrace Romů i další kroky na poli lidských práv.
