Riceová na konferenci uvedla, že spojenci by měli mít možnost rozhodnout se sami, jak se do projektu protiraketové obrany zapojí. Na tvorbě „deštníku“, který má chránit USA a Evropu před napadením raketami dlouhého doletu, by se mělo podílet i Rusko, dodala exministryně. Rusko by si podle ní mělo uvědomit, že ze strany Íránu a KLDR nebezpečí reálně hrozí.
V případě, že se bude protiraketová obrana budovat, by v žádném případě neměl vzniknout dojem, že se vytvářejí podobné podmínky strategického rozdělení světa, jako tomu bylo v čase studené války, upřesnila Riceová. Podle ní by neměly být části Evropy nebo Severoatlantické aliance, které nemají přístup k určitým obranným aktivitám, k nimž patří i systém ochrany proti raketám.
Původní plán administrativy bývalého prezidenta George Bushe mladšího počítal mimo jiné s postavením součástí protiraketového systému v Česku a Polsku. Na českém území měl stát radar, který by detekoval vypálené dalekonosné střely, v Polsku by pak byly rozmístěny rakety schopné mezikontinentální hlavici sestřelit.
Bushův plán zarazil po svém nástupu do funkce nový prezident USA Barack Obama, jehož administrativa připravuje jinou koncepci „deštníku“. Američané posléze Čechům nabídli vytvoření střediska včasného varování na českém území. Obě země se ale před časem dohodly, že centrum v Praze nakonec nebude. Podle českého ministra obrany Alexandra Vondry byl navrhovaný systém překonán. O zapojení do nového projektu má ale Česko podle ministra stále zájem.
