Státu se nedaří zmenšovat ve veřejném sektoru propast mezi výdělky žen a mužů. Rozdíly se naopak ještě prohlubují. Hrubé měsíční platy rostou v průměru v posledních letech rychleji mužům než ženám. Zatímco před čtyřmi lety ženy ve veřejných službách vydělávaly v průměru o 16 procent méně než muži, letos v prvním pololetí to bylo o 18 procent. Vyplývá to z údajů informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku. Průměrný mužský plat činil letos v prvním pololetí 38 794 korun, žena měla o 6866 korun méně.
"Hrubé měsíční platy rostly rychleji mužům než ženám. Úroveň platů žen je dlouhodobě nižší než úroveň platů mužů," uvádí zpráva o výdělku ve veřejném sektoru za první pololetí.
Platy rostou mužům rychleji už několik let. Letos v prvním pololetí se jim průměrný výdělek zvedl meziročně o 13,5 procenta a medián o 14,3 procenta. Ženám se zvýšil průměrný plat o 13,4 procenta a medián o 13,1 procenta. Za minulý rok si muži meziročně v průměru přilepšili o 8,7 procenta a ženy o 8,3 procenta.
Muž, který pracoval ve veřejných službách, pobíral loni průměrně 36.046 korun. Žena měla o 6178 korun méně. Mediánový výdělek se loni ženám zvedl o 7,5 procenta a mužům o 8,1 procenta. V roce 2016 bylo přidání stejné, dosáhlo u průměrného platu 5,5 procenta. Před třemi lety se mužům zvýšil průměrný plat o 4,9 procenta a ženám o čtyři procenta.
Česko patří v EU k zemím s největším rozdílem v odměňování žen a mužů. To je jeden z důvodů, proč ČR na žebříčku rovnosti Světového ekonomického fóra klesá. Loni skončila ze 144 států na 88. příčce. Od roku 2006 se propadla o 35 míst.
Podle údajů informačního systému o průměrném výdělku v soukromém sektoru vydělávaly ženy letos v prvním pololetí o 23 procent méně než muži. Ve veřejných službách se odměňování řídí tabulkami, které pohlaví nezohledňují. Přesto stát a veřejné instituce ženám v prvním pololetí vyplácely v průměru o 18 procent peněz méně než mužům. V roce 2014 činil rozdíl 16 procent. Po krizi si víc přilepšovaly ženy. V roce 2012 rozdíl dosahoval něco přes 17 procent.
Podle odborníků na problematiku rovnosti přestože mají ženy stejně vysoké vzdělání jako muži, pracují v hůř odměňovaných oborech jako školství či sociální služby a na nižších pozicích. O růstu platů rozhoduje vláda svým nařízením. Loni přidávala v některých oborech dvakrát, a to třeba v sociálních službách. Výraznější bylo navýšení také ve školství. I tak průměrný výdělek žen rostl méně.
Medián se letos v prvním pololetí lišil o 14 procent. Zatímco polovina mužů měla méně než 35 564 korun, u žen byla tato střední hranice platu o víc než 5000 korun nižší a činila 30 453 korun. Největší rozdíly jsou u nejvyšších výdělků. Desetina nejlépe vydělávajících mužů ve veřejném sektoru měla letos v prvním pololetí měsíčně přes 56.939 korun hrubého, desetina nejlépe placených žen přes 45 215 korun. Hranice je tak o 21 procent nižší.
Ministerstvo práce má několik let projekt s názvem 22 procent k rovnosti. Jeho cílem je přispět k setření rozdílu v odměňování žen a mužů. Exministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) poukazovala na to, že kvůli nižším mzdám a platům žen přicházejí rodiny o tisíce. Dopadá to pak na děti. Nižší výdělek se odráží také v nižším důchodu, který mají ženy zhruba o pětinu menší než muži. Ve stáří jim proto častěji hrozí chudoba. Nynější šéfka resortu práce Jana Maláčová (ČSSD) má do poloviny příštího roku připravit návrh zákona, který by problém řešil.
