V Česku v loňském roce vzrostla role a intenzita aktivit ruských tajných služeb, které získávaly hlavně citlivé informace z politické oblasti. Země také byla zasažena operacemi, které byly součástí kampaně proti cílům, jako jsou Ukrajina, EU či NATO. Operace proti českým zájmům a bezpečnosti zvýšila také čínská špionáž. Jejím hlavním zájmem byla eliminace tibetské otázky a narušení česko-tchajwanských vztahů. Bezpečnostní služba také rozšířila své povědomí o bojovnících Islámského státu.
Při sbírání zpravodajských informací dominovala ruským zájmům politická rozvědka. Ruské tajné služby v zemi dlouhodobě mají kvalitní síť kontaktů, které dál rozvíjejí. Češi ve velkém rozsahu vyzrazují podle tuzemské kontrarozvědky citlivé interní informace z organizací a firem, ve kterých pracují. Nejedná se sice o utajované skutečnosti, ale jejich charakter a rozsah způsoboval ČR větší škody než vyzrazení informace utajované.
V roce 2015 se BIS v souvislosti s ruskými tajnými službami zmiňovala hlavně o tom, že vedly hlavně informační válku související s ukrajinskou a syrskou krizí a vyvíjely úsilí dostat se k dotacím prostřednictvím nastrčených osob. Rusko se tehdy snažilo oslabit informační potenciál země utajenou infiltrací do českých médií a internetu nebo masivní produkcí propagandy a dezinformací.
V loňském roce hybridní kampaň pokračovala, i když Česko nebylo jejím hlavním cílem. Podle tajné služby bylo zasaženo operacemi, které byly součástí kampaně proti jiným cílům, například proti Ukrajině, NATO a EU.
Nejvýznamnějším zdrojem rizika je podle zpravodajců nevědomý kontakt s ruským diplomatickým personálem. Značná část ruských zpravodajských důstojníků totiž dlouhodobě působí pod diplomatickým krytím ruské mise.
Podle kontrarozvědky loni také pokračoval trend, kdy čeští občané cestovali z Ruska do separatistických oblastí Ukrajiny, jako jsou Donbas nebo Krym. "Při těchto cestách čeští občané využívají, byť třeba nevědomě, skrytou asistenci ruských tajných služeb," dodala BIS. Uvedla také, že ruské zpravodajské služby v Česku koordinovaly a financovaly aktivity nevládních organizací, které zpochybňovaly svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny.
Podle BIS se v loňském roce výrazně nezměnily počty čínských špionů v ČR. Zvýšily se však počty zpravodajců cestujících do Česka v rámci čínských oficiálních delegací. Kontrarozvědka tvrdí, že se zejména zvýšil počet, agresivita a intenzita čínských zpravodajských operací proti českým cílům a zájmům, ke kterým čínská špionáž využívala spolupráci s krajany žijícími v ČR. "Čínskou prioritou již nebylo rozšiřování a prohlubování vlivové infiltrace české politiky a složek české státní moci (byť i tyto aktivity pokračovaly), nýbrž využití těchto kapacit ve prospěch čínských vnitro a zahraničně-politických zájmů," uvedla BIS.
Rozvědka také rozšířila poznatky o bojovnících Islámského státu
Rozvědka také v loňském roce získala informace o člověku, který odjel z Česka a připojil se k teroristickým organizacím v Libyi a Sýrii. V roce 2015 informovala o sedmi lidech, kteří odjeli do zmíněných zemí se záměrem připojit se k teroristickým organizacím.
Návrat těchto bojovníků zpět do Evropy tajná služba označila za bezpečnostní riziko, na které se loni zaměřila. "Pro většinu navrátilců z bojů v Sýrii nebo Iráku nebyla ČR cílovou destinací, ale její území mohlo být podobně jako v roce 2015 využíváno k jejich tranzitu dál do západní Evropy," uvedla BIS.
Kontrarozvědka také sledovala aktivity Iráčanů, kteří byli v minulosti úzce svázáni s režimem Saddáma Husajna. Obecně totiž platí, že jádro IS tvoří příznivci bývalého iráckého režimu. V Česku jsou podle kontrarozvědky jedinci, kteří mají minulost spojenou s dřívějším vládním a bezpečnostním aparátem. "Nicméně v roce 2016 se mezi nimi neobjevil jedinec, který by představoval riziko pro zachování bezpečnosti ČR," upozornila výroční zpráva.
