Rusnok mluví o novém „daňovém tunelu“. Zaměří se na investiční fondy

Premiér Jiří Rusnok

Premiér Jiří Rusnok Zdroj: E15 Anna Vackova

Zatímco včera chtal vláda Jiřího Rusnoka upravit zdanění dividend, dnes je vše jinak. Kabinet chce formou zákonného opatření navrhnout úpravu zdanění investičních fondů. Podle premiéra je v předloze chyba, která by znamenala, že podílníci fondů nebudou platit ze svých zisků žádnou daň. Rusnok návrh označil za daňový tunel, který by podle něj měl dopady na státní rozpočet v řádech miliard korun.

Podle premiéra byl návrh zákona, který se zabývá zdaněním investičních fondů, změněn při projednávání ve vládě a ve Sněmovně už se normu nepodařilo opravit. Pokud by vstoupila v platnost, budou podle Rusnoka fondy ze svých zisků platit pětiprocentní daň, podílníci nic. „Stali bychom se daňovým rájem. To je chyba, která tam nepatří, v původním vládním návrhu nebyla. To si umím představit jako zákonné opatření,“ řekl Rusnok.

Předseda Asociace pro kapitálový trh Josef Beneš ale tvrdí, že v předloze žádná chyba není. „Dokument je dobře připraven, řádně prodiskutován a prošel Sněmovnou,“ řekl. Případná úprava na úrovni Senátu bude podle něj „šitá horkou jehlou“. „Jde o politické opatření pana prezidenta Zemana, které bude mít vliv i na podílové fondy. Trh se s tím ale vyrovná,“ dodal Beneš.

Návrh ohledně zdanění dividend kabinet měnit nechce, podle Rusnoka totiž bude mít vliv na státní rozpočet až v roce 2015, a tudíž nehrozí prodlení. Nulová daň z akciových výnosů, kterou navrhl exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), má jako součást změn v souvislosti s novým občanským zákoníkem začít platit od ledna 2014. Současný šéf státní pokladny v demisi Jan Fischer ji však dosud chtěl zákonným opatřením předloženým Senátu zrušit, jinak by prý státní rozpočet přišel o miliardy korun. To se prý ale podle Rusnoka příští rok nestane.

Rusnok zvažuje i zásah do poplatků ve zdravitnictví

Zatím není jisté, jestli Rusnokova vláda zákonným opatřením upraví poplatky za pobyt v nemocnici. Pacienti platí za den stokorunu, Ústavní soud to ale zrušil. Pokud by se legislativa nezměnila, přestaly by se za hospitalizaci platit úplně. „Dovedu si představit, že v této jednoduché věci by takové zákonné opatření mohlo být připraveno. Pořád ještě jsme se o něm vůbec nebavili formálně a je otázka, jestli by to nemohl vyřešit zásah nové Sněmovny,“ řekl Rusnok. Jeho kabinet by poplatky zákonným opatřením prý upravil jen proto, aby nemocnice měly jistotu, jaký bude postup od ledna.

Podle předsedy vlády by byl odpovídající poplatek 60 korun, který se platil už dřív. „Holt, bohužel, když ležím v nemocnici, tak tam mám nějakou stravu a nějaké ubytovací služby, které bych si musel zajistit, kdybych byl doma,“ podotkl Rusnok. Dodal, že by měl existovat „sociální strop“ pro lidi, kteří leží v nemocnici dlouho.

Rusnok dnes zopakoval, že zákonná opatření, která po rozpuštění Sněmovny schvaluje pouze Senát, kabinet využije pouze v mimořádných situacích. Jejich očekávaný počet by se podle premiéra mohl napočítat na prstech jedné ruky. Vláda chce, aby byla dokončena doprovodná legislativa k občanskému zákoníku, mezi kterou patří i návrh ohledně zdanění investičních fondů.

Zákon o vojácích z povolání, který prosazuje ministr obrany Vlastimil Picek, by měl výši platu pevněji svázat se zastávanou funkcí a tu zase s vojenskou hodností. Podle ministerstva by se měly čisté platy osmi desetin vojáků po zavedení nového systému zvýšit či zůstat na současné úrovni. Novela by měla podle představ ministerstva přispět k udržení kvalitních vojáků v ozbrojených silách a současně být dostatečně motivační pro získávání nových rekrutů. Novelu už na jaře podpořila vláda, parlament ji ale nestihl schválit.