RWE u soudu neuspěla. Zamítl její stížnost proti postupu antimonopolního úřadu

Plynový zásobník RWE v Hájích na Příbramsku

Plynový zásobník RWE v Hájích na Příbramsku Zdroj: ctk

RWE
2
Fotogalerie

Ústavní soud odmítl stížnost plynárenské společnosti RWE Supply & Trading v souvislosti se sporem o jejím zneužití dominantního postavení na trhu s plynem. Firma neúspěšně napadala postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který jí nakonec vyměřil sankci 40 milionů korun.

Firma například namítala, že úřad neprokázal, že z jejího jednání vznikla na trhu nějaká újma. Namítala také například, že úřad pro ochranu hospodářské soutěže neprokázal porušení evropských soutěžních pravidel. To vše Ústavní soud odmítl.

Mezitím o případu, který se táhne více než deset let, rozhodoval znovu Krajský soud v Brně a Nejvyšší správní soud, které potvrdily závěry úřadu. Soudy se případem zabývaly opakovaně. Původní rozhodnutí vydal úřad pro ochranu hospodářské soutěže už v roce 2006, když uložil pokutu 240 milionů korun. Správně však podle soudů rozhodl pouze v jedné záležitosti ze dvou. RWE zvýhodňovala své regionální distributory. Měli výhodnější podmínky než konkurence, a to v období od listopadu 2004 do srpna 2006.

Druhý delikt ale úřad pro ochranu hospodářské soutěže u soudů neobhájil. RWE údajně odmítala konkurenčním distributorům dodávat plyn do kterékoli z bilančních zón v ČR. Nepodařilo se však prokázat, že by Pražská plynárenská nebo Jihočeská plynárenská, které jsou konkurenty RWE, chtěly do jiné bilanční zóny plyn dodávat. Soud tak zrušil i pokutu. Případem se zabýval jak krajský soud, tak Nejvyšší správní soud.

Věc se pak vrátila znovu k úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten před dvěma lety firmě uložil výrazně nižší pokutu 40 milionů. V novém rozhodnutí zneužití dominance týkající se možnosti dodávat do jiné bilanční zóny neprokázal. Pokutu za protisoutěžní jednání tedy úřad uložil pouze za delikt, který potvrdily i soudy. Sankce se také příslušně snížila, a to na základě metody výpočtu používané v době původního řízení. Firma také vydělala na tom, že jí stát musel zaplatit přes 16 milionů na úrocích z původně neoprávněně vybrané sankce 240 milionů.