Zákoník sice přísněji trestá recidivisty, ale takové bylo tehdejší politické zadání, připomněl. „V Česku je recidiva mimořádně vysoká. Je to proto, že se s recidivisty nepracuje, dostatečně se nevyužívají resocializační programy a programy pro práci s bývalými vězni po ukončení výkonu trestu. Teď je zpracovávána koncepce vězeňství, podle níž se využívat budou. To se ale mohly už dávno,“ uvedl v rozhovoru pro deník E15 Šámal.
Situaci ve věznicích komplikuje i to, že se málo ukládají alternativní tresty. „Probíhá to v určitých sinusoidách: přijmou se opatření, následuje snížení počtu nepodmíněně odsouzených osob a pak se počet zase zvýší. Ministerstvo mělo přijímat opatření systematicky a trvale už od roku vězňů blížila sto procentům. Přínosem je podle něho nejen úspora peněz. „Klíčový je resocializační faktor. Když vězeň nemá práci, těžko povede po propuštění normální život,“ řekl.
Podle Vězeňské služby Dalších 2500 lidí je vazebně stíhaných. Věznice praskaly ve švech už koncem devadesátých let a pak na začátku minulé dekády. Tehdy počet odsouzených a vazebně stíhaných přesáhl 23 tisíc, což bylo o pět až šest tisíc osob více ve srovnání s jinými roky.
