Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně stouply o 3,6 procenta na 309,6 miliardy korun. Schválený rozpočet ovšem počítá s růstem o téměř sedm procent.
Právě kvůli horšímu vývoji daňových příjmů, který souvisí s vývojem ekonomiky, chystá vláda další změny v příštím i přespříštím roce. Vláda na konci července schválila základní podobu rozpočtu na příští rok s deficitem 105 miliard. DPH příští rok by měla být ve dvou sazbách 20 a 14 procent, další rok 17,5 procenta.
Podle přijaté varianty budou sníženy rozpočty kapitol a ke krytí důchodového účtu budou zapojeny i výnosy z dividend na privatizačním účtu, každoročně asi 15 miliard korun. Ministři za Věci veřejné se proti návrhu postavili, především kvůli škrtům ve výdajích ministerstva dopravy.
V samotném červenci skončilo hospodaření státu s přebytkem 1,8 miliardy korun, o rok dříve to ale bylo 6,6 miliardy korun. Výsledek je podle MF negativně ovlivněn doplacením zálohy obcím a krajům na přímé náklady škol. Naopak příjmům rozpočtu v červenci pomohla změna splatnosti daně z příjmu firem. Ta je letos splatná až do 1. července, předtím byla do konce června. Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně mírně stouply na 591,1 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát ke konci července vybral 122,5 miliardy korun, meziročně o necelá čtyři procenta více. Růst tak odpovídal odhadům ministerstva.
Hospodaření státu (leden-červenec) v milionech korun
| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|
| saldo | 19 676 | 9 275 | -76 160 | -69 007 | -61 056 |
Zdroj: Ministerstvo financí
Inkaso spotřebních daní ke konci července vzrostlo o 6,1 procenta na 78,6 miliardy korun. Z toho 2,8 miliardy korun tvořily odvody z elektřiny ze slunečního záření. Rozpočet počítá celkově s růstem o 7,6 procenta proti roku 2010. Ministerstvo upozornilo, že v oblasti spotřebních daní pro letošek nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by výrazně ovlivnily výši inkasa daně.
Zdroj: Ministerstvo financí
Celkové výdaje státu v meziročním srovnání klesly o 0,5 procenta na 652,1 miliardy korun. Na sociální dávky stát vynaložil 258,6 miliardy korun, meziročně o tři procenta více. Z toho na důchodech stát vyplatil 212,4 miliardy korun, což je o necelých šest procent více než před rokem.
„Některé další sociální dávky vykazují meziroční pokles - státní sociální podpora o 2,7 miliardy korun a prostředky na podpory v nezaměstnanosti o 1,8 miliardy korun,“ uvedlo ministerstvo.
