Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 50,9 miliardy korun z dubnových 29,7 miliardy. Loni v květnu skončilo hospodaření státu ve schodku 23,1 miliardy korun. Meziroční srovnání je podle úřadu ovlivněno mimo jiné faktem, že v prvních čtyřech měsících loni získal rozpočet mimořádně 20,7 miliardy korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013. Pro letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 40 miliard korun.
Důvodem vyššího schodku jsou podle ministerstva také výdaje na společné programy EU a České republiky za 47,7 miliardy korun, které meziročně stouply o 37 procent. Stát rovněž v první třetině roku předfinancoval řadu výdajů plánovaných na celý rok 2019.
Úřad podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) během prvních pěti měsíců předfinancovalo více než polovinu transferů plánovaných na celý rok. "Například státní fondy, vysoké školy či vědeckovýzkumné investice dostaly již 61 procent letošního rozpočtu, také vůči rozpočtu EU máme již na konci května zaplacenu více než polovinu našeho závazku," uvedla. "Dřívějším uvolněním peněz urychlujeme a podporujeme investice, vědu, výzkum nebo regionální školství," dodala.
Hospodaření na konci května bylo podle ministryně také ovlivněno periodicky se opakujícími vlivy u příjmů i výdajů. U výdajů jde o nepravidelné vyplácení položek jako jsou zálohy regionálnímu školství na dva měsíce za 21,2 miliardy korun, čtvrtletní dotace na obnovitelné zdroje energie za zhruba 6,5 miliardy korun, čtvrtletní výplata státního příspěvku na důchodové pojištění nebo v květnu tradičně vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu za 8,4 miliardy korun.
"Naopak květnové příjmy patří mezi nižší, protože se zde nescházejí některé splatnosti, v prvé řadě daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob placená poplatníky. To jsou důvody, proč je pokladní plnění na konci května dlouhodobě obvykle horší, než plnění na konci roku," uvedla Schillerová.
"Oproti plánu je nižší plnění příjmů z DPH i z daní z příjmů a spotřebních daní. Naopak výdaje výrazně předběhly částku, která náleží tomuto období, což souvisí primárně s neinvestičními transfery příspěvkovým organizacím a rozpočtům územní úrovně," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
Schodek státního rozpočtu po očištění vlivu peněz z Evropské unie a finančních mechanismů byl podle MF totožný s výsledkem stejného období roku 2018.
Podle ekonoma Komerční banky Františka Táborského schodek státního rozpočtu v následujících měsících zmírní, ale do přebytku se už nedostane. "Pro letošek počítáme po třech letech přebytků se schodkem 30 miliard korun," uvedl. Upozornil, že květnový schodek je nejvyšší od roku 2012.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek v souvislosti s výsledkem rozpočtu vyzval Schillerovou, aby vzala vážně usnesení rozpočtového výboru sněmovny. Výbor doporučil vázat část provozních výdajů a šetřit.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci května stouply meziročně o 38,2 miliardy korun na 584,2 miliardy korun. Celkové výdaje stouply o 66 miliard na 635,1 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 32,6 miliardy na 499,1 miliardy korun. Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně stouply o 14,6 miliardy na 273,2 miliardy korun.
Inkaso DPH ke konci května meziročně stouplo o 3,7 procenta na 113,2 miliardy korun. "Inkaso DPH za prvních pět měsíců tohoto roku tlumil vývoj DPH v lednu a únoru, kde se projevily jednorázové faktory jako nižší počet pracovních dnů, nižší objem zadržovaných nadměrných odpočtů oproti stejnému období minulého roku," uvedl úřad.
Nejvíce peněz z běžných výdajů je každoročně vynakládáno na sociální dávky. Ke konci května bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 250,5 miliardy korun, což je meziroční růst o 8,3 procenta. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 9,3 procenta.
