Šéf Akademie věd: Málo peněz pro výzkumná centra ohrožuje celý systém

předseda Akademie věd Jiří Drahoš

předseda Akademie věd Jiří Drahoš Zdroj: Pinkas Martin/Euro

Nízké a navíc rozkolísané financování nových výzkumných center může být vážnou hrozbou pro fungování celého systému výzkumu v České republice. Řekl to dnes předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš v projevu na zasedání Akademického sněmu.

Pokud bude i nadále málo peněz na jejich udržitelnost, musela by podle něho Akademie věd výrazně zredukovat peníze pro svá pracoviště. Omezit by podle Drahoše musela i své projekty, které vznikají v rámci nové strategie AV ČR. Ta má přitom podle Drahoše už velkou odezvu mezi podnikateli a ve státní správě.

Předseda největší tuzemské výzkumné instituce připomněl výsledek mezinárodního posouzení 116 projektů velkých infrastruktur podaných loni do výzvy ministerstva školství. Doporučení na poskytnutí podpory dostalo 58 projektů. Aby se všechny v letech 2016 až 2022 zaplatily, bylo by potřeba podle Drahoše vydat 13 miliard korun z veřejných prostředků.

„Naléhavost problému spočívá v tom, že pro zajištění jejich provozu bude již v příštím roce zapotřebí asi 1,8 miliardy korun, což o více než půl miliardy překračuje aktuálně schválené prostředky,“ upozornil.

Bělobrádek: peníze nejsou

Místopředseda vlády pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) připustil, že peníze do budoucna nejsou. „Hledáme cestu, jak se k nim dostat, ale není možné, abychom kanibalizovali rozpočet na celý systém,“ řekl Bělobrádek s tím, že i zřizovatelé nesou svou zodpovědnost.

Když se podle něj rozhodovalo, zda se infrastruktury vybudují, dala vláda příslib, že se bude navyšovat rozpočet zhruba o osm procent. Toho jsme dosáhli až v letošním roce po mnoha letech, poznamenal. „Je to komplikované. Budeme jednat, jak situaci vyřešit. Musíme najít řešení, které umožní, aby se nezhroutil systém jako celek a zároveň, aby mohly pokračovat ty infrastruktury, které jsou skutečně životaschopné,“ dodal.

Situaci podle Drahoše komplikuje fakt, že v rozpočtovém výhledu na rok 2017 se počítá pouze se zhruba 1,1 miliardy. „Jsem tedy nucen konstatovat, že pokud by mělo jít o setrvalý trend, pak by bylo závažným způsobem ohroženo fungování těchto strategických výzkumných infrastruktur,“ řekl.

Akademie věd dostala v rozpočtu na příští rok od státu přidáno 307 milionů korun. Tento příspěvek je podle Drahoše po dlouhé době prvním významnějším nárůstem v rozpočtu. „Pokud se problém nevyřeší, budeme ale nuceni ho dát do center, pokud je nechceme nechat padnout, což by byl samozřejmě nesmysl,“ řekl Drahoš.

Akademie by příspěvek od státu ráda využila na zaplacení svých pracovišť, výzkumné programy v rámci nové strategie a zaplacení vnitřních dluhů, které vznikly po nákupu nových přístrojů. Celkem již několik let hospodaří se zhruba 11,5 miliardy korun. Dvě třetiny příjmů tvoří granty a příjmy z výzkumu, od státu dostane příští rok 4,83 miliardy korun.

Provoz nejlepších a největších vědeckých center, jejichž vznik byl financován převážně z evropských dotací, by měl až z 90 procent hradit stát. Vládu o to požádalo ministerstvo školství, debatu však v pondělí přerušila a vrátí se k ní příští týden. Pro příští rok je na ně ve státním rozpočtu peněz dostatek, pro roky 2017 a 2018 zatím podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) chybí 300 a 400 milionů korun.

Jiří Drahoš: Akademie věd mění styl a vábí byznys