Úplné odmítnutí, nebo několik zásadních úprav čeká v Senátu vládní novelu zákona, která má zavést poslední dvě vlny elektronické evidence tržeb pro řemeslníky či lékaře. Senátoři by od povinnosti osvobodili živnostníky, spolky, pálenice nebo hudební festivaly. O normě mají hlasovat ve čtvrtek. Poslanecká sněmovna může jejich návrhy přehlasovat.
„Chceme navýšit hranici osvobození od EET na jeden milion korun ročně pro malé podnikatele a firmy,“ řekl senátor Ivo Valenta z klubu ODS s tím, že takový obrat znamená příjem okolo 16,5 tisíce korun měsíčně. Lidí, kteří si přivydělávají podnikáním, jsou podle Valenty statisíce.
Další návrhy by vyňaly z evidence domácí producenty tradičních lihovin, protože už podléhají třístupňové kontrole, a spolky s příjmy z vedlejší činnosti do jednoho milionu korun ročně. Občanští demokraté by tyto tři změny prosazovali v případě, že se předlohu o EET nepodaří zamítnout celou.
Změkčit zákon pro provozovatele hudebních akcí chce senátor za Starosty a nezávislé Zdeněk Hraba. „Některé by zatížila zbytečnými povinnostmi a nadměrnými náklady, pro některé menší by pak tyto náklady byly likvidační,“ uvedl.
Hraba připomněl, že vláda sleduje evidencí tržeb lepší výběr daní. „Získá stát více peněz, když se kulturní akce nebudou konat? To asi těžko,“ dodal. Senátoři za KDU-ČSL míní, že novela může mít negativní dopad na podnikání. „Jsme proti rozšiřování EET bez předchozí podrobné analýzy dopadů první a druhé vlny,“ konstatoval za lidovce Petr Šilar.
Podobný názor mají i senátoři Tomáš Goláň a Lukáš Wagenknecht z klubu Senátor 21. EET podle nich neposkytuje Finanční správě informace, zda povinné subjekty přiznávají všechny příjmy. „Tuto funkčnost systém ztratil zrušením povinnosti evidovat i platby kartami a platebními bránami Ústavním soudem,“ řekl Goláň. Poukázal také na vysoké pokuty za nezaevidování tržeb, které mohou dosáhnout až půl milionu korun.
Normu naopak hájí senátor Miroslav Adámek z ANO, podle něhož první fáze EET generuje státnímu rozpočtu 11 miliard korun ročně. Ministerstvo financí tvrdí, že po náběhu zbylých dvou vln se inkaso zvýší ještě o sedm miliard. Ekonomové však tato čísla zpochybňují, podle nich nelze dopad systému na výběr DPH spočítat.
