Například podle šéfa horní komory Milana Štěcha (ČSSD) je jisté, že šestatřicet sociálních demokratů bude hlasovat pro přímou volbu tak, jak ji schválila sněmovna. Nejsilnější senátní strana ČSSD drží jedenačtyřicet mandátů, dva senátoři se nejspíš hlasování nezúčastní. A sociální demokratka Jiřina Rippelová, které se sněmovní verze zákona o přímé volbě prezidenta nelíbí, navrhla v ústavně-právním výboru pozměňovací návrhy, které mohou celkové projednávání normy zkomplikovat.
Přímá volba se příčí i významné části senátorů za ODS, jejich klub disponuje čtyřiadvaceti mandáty. Důležité proto je, jak budou hlasovat další členové horní komory, tedy pět topkařů, šest lidovců a dva Severočeši. Alespoň zatím to ale vypadá, že sněmovní varianta přímé volby prezidenta Senátem s odřenými zády projde. Ke schválení změny ústavy je třeba třípětinová většina přítomných senátorů.
Jak komplikované bude celé jednání, se ukáže hned na začátku. „Nejprve budeme hlasovat o tom, zda přijmout nebo zamítnout novelu ústavy ve sněmovním znění,“ říká Štěch. Toto rozhodování tak bude klíčové. Jestliže jeho výsledek otevře cestu k projednávání pozměňovacích návrhů, a senátoři by se na nich nedohodli, o sněmovní verzi by už znovu hlasovat nemohli. Komplikace by ale nastaly, i pokud by pozměňovací návrhy prošly. To by znamenalo, že norma se vrací do Poslanecké sněmovny. A na to, co by se dělo dál, se právní pohledy liší. Jeden z nich dokonce říká, že případnými změnami by senátoři ústavní zákon automaticky shodili, protože v případě takové normy sněmovna znovu hlasovat nemůže.
Co chce změnit Senát aneb pozměňovací návrhy
» členy bankovní rady České národní banky by mohl prezident republiky jmenovat jen se souhlasem Senátu
» v situaci, kdy by republice chyběla hlava státu, by její pravomoci přešly na předsedu Senátu – podle nyní platných ustanovení se o ně dělí premiér a předseda sněmovny
» druhé kolo přímé volby prezidenta by se nekonalo, pokud by po prvním kole zůstal jediný kandidát
Jaroslav Kubera: Politici se chtějí lidem zalíbit
Podle senátora a primátora Teplic Jaroslava Kubery (ODS) má návrh ústavní změny řadu rizik a úskalí. Chybí mu širší debata, v níž by se na ně upozornilo. Kolegům vytýká, že i když mají k předloze své výhrady, navenek ji podporují, aby se zalíbili voličům.
* E15: Patříte mezi odpůrce přímé volby. Proč?
Nejsem absolutní odpůrce. Pouze mi chybí diskuze na toto téma. Nyní jsme dostali posudky šestnácti ústavních právníků a pouze tři z nich nemají k přímé volbě vážnější připomínky. Avšak vzhledem k tomu, že budeme o návrhu rozhodovat už dnes, na širší debatu nebude čas, což je nesmírná chyba. Od politiků je velmi neseriózní, že se veřejnosti nesnaží úskalí s tím spojená vysvětlovat. Jednání Senátu bych alespoň o dva až tři měsíce odložil. Kdyby lidé slyšeli relevantní protinázory, možná by změnili postoje. Stejně tak bychom měli diskutovat o přímé volbě starostů, tam je také mnoho úskalí. Co když bude mít například přímo zvolený starosta úplně opačné názory než řádně zvolené zastupitelstvo dané obce či města?
* E15: Řekl jste, že schválením této novely ústavy si Senát sám nad sebou podepíše rozsudek smrti. Jak jste to myslel?
Už delší dobu se o tom diskutuje na internetu. Přispěvatelé se ptají, k čemu pak bude dobrý dvoukomorový parlament. Zaznívají názory o nutnosti šetřit a podobně. V těchto příspěvcích se ale už nepíše třeba o tom, kolik špatných zákonů Senát opravil. A mimochodem část diskutujících navrhuje zrušit Poslaneckou sněmovnu. Takže nejde jen o Senát.
* E15: Je nutné omezit prezidentské pravomoci?
To je největší absurdita celého toho divadla, které se kolem přímé volby odehrává. Vždyť je zřejmé, že takto zvolený prezident bude mít mnohem silnější mandát, mnohem větší autoritu. Měl by tedy mít i silnější pravomoci. Jistě, uvědomuji si, že to může být dvojsečné. Je ale naprosto nelogické se schválením přímé volby zároveň osekat hlavě státu pravomoci.
* E15: Odhadnete výsledek dnešního hlasování?
Bude zajímavé sledovat, jak se ke svým pozměňovacím návrhům nakonec postaví senátorka za ČSSD Jiřina Rippelová. Jinak platí, že řada mých kolegů má podobné názory jako já, pouze je neříká nahlas. Na rozdíl ode mě to se skřípěním zubů podpoří. Takové jednání je ale neseriózní. Politici tady nejsou od toho, aby se ze všech sil snažili zalíbit voličům.
ČSSD a ODS nemají v kandidátech jasno
Způsob volby příští hlavy státu podstatně ovlivní i výběr kandidátů. Největší dilema přitom má sociální demokracie: vybrat osobu ze stranických řad, anebo vsadit na nezávislou osobnost, jejíž názory mají blízko k levici? Rozhodnout se má v polovině února, na kdy ČSSD naplánovala výjezdní zasedání stranického grémia. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka je nakloněn variantě stranického kandidáta, místopředseda Michal Hašek je pro to, aby se sociální demokracie neupírala jen na výběr ze stranických řad.
„Je to tak, vedeme debaty o výběru kandidáta, existují i úvahy, zda neuspořádat vnitrostranické referendum. Určitě to nebude tak, že rozhodovat bude politické grémium, musí to být širší plénum, minimálně ústřední výkonný výbor,“ říká předseda horní komory parlamentu Milan Štěch. Tento výbor je nejvyšším orgánem sociální demokracie mezi sjezdy.
Podle předsedy Senátu má ČSSD dostatek lidí, kteří by mohli kandidovat, konkrétně se ale vyjádřit nechtěl. Delší dobu se však mluví právě o Milanu Štěchovi, ale padají i jména Škromach, Rychetský či Špidla. Mnoho sociálních demokratů se netají, že pokud ČSSD nevybere kandidáta z vlastních řad, uškodí si. Ten by měl být i „tahákem“ pro podzimní krajské a senátní volby.
Kandidáta na prezidentskou volbu zatím nevybrala ani ODS. Ambicemi se však netají předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová a také bývalý předseda Senátu Přemysl Sobotka. Konečné slovo občanští demokraté zatím neřekli.
Primárky o kandidátovi hodlají uspořádat VV. Předseda jejich Poslaneckého klubu Vít Bárta několikrát zopakoval, že v nich bude navrhovat ekonoma Jana Švejnara, ve straně se však mluví i o expremiérovi Janu Fischerovi. Zatímco Fischer už oznámil, že v případě přímé volby je ochoten na podporu své kandidatury nasbírat padesát tisíc podpisů, Švejnar se k možné kandidatuře zatím veřejně nevyjádřil. Jedinou jistotou tak je volba TOP 09, jejíž předseda Karel Schwarzenberg půjde do přímé i nepřímé volby hlavy státu.
