Senát schválil zdanění hazardu ve prospěch obcí a státu

ilustrační foto

ilustrační foto

Senát podle očekávání schválil rozdělení odvodů z hazardu mezi stát a obce, kterým má zůstat poplatek z hracích automatů. Obce by tak podle odhadu ministerstva financí měly získat až kolem 5,9 miliardy korun, stát kolem 2,3 miliardy. Změnu způsobu zdanění hazardu Senát přijal kvůli tomu, že sněmovnou schválená podoba odvodů by nebyla vymahatelná. Senátní verzi nyní posoudí sněmovna.

Senátní podoba zdanění hazardu počítá s tím, že loterijní firmy budou muset od příštího roku odvádět 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami. Odvod z automatů ministr financí Miroslav Kalousek odhadl na zhruba 6,7 miliardy korun, zhruba miliardu korun má představovat odvod z číselných loterií a asi třičtvrtě miliardy z ostatních loterií.

Obce by dostávaly čtyři pětiny odvodu z výherních automatů a 30 procent odvodů z ostatních typů hazardu, jako jsou například loterie, kurzové sázky a sázkové hry v kasinu. Zbytek by měl být příjmem státu, přičemž směřovat by měl hlavně na sport, kulturu a ve prospěch zdravotně postižených. Zákonem to ale určeno není.

Kalousek nicméně připomněl, že ve středu ze státního rozpočtu navrhl v rámci dohody se senátory o zdanění hazardu přidat 800 milionů korun na sport, 100 milionů korun na ochranu kulturních památek a dalších 100 milionů korun na zdravotní a sociální služby. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach to označil za „srandu“ vzhledem k tomu, že v sociální sféře podle něj chybí 2,1 miliardy korun. Podobnou částku požadují také sportovci.

Senátní verze počítá také s tím, že obce by dostávaly za hrací automat poplatek 55 korun denně, tedy 20.075 korun ročně. Má nahradit sněmovnou schválené znění, které s tímto poplatkem nepočítá, což obce nesly nelibě. Sněmovna původně schválila rozdělení odvodu z loterií rovným dílem mezi sport, obce a veřejně prospěšné účely.

Kalousek k rozhodnutí sněmovny poznamenal, že v podstatě dala loterijním společnostem pro příští rok daňové prázdniny, neboť mimo jiné nepočítá se zálohami na daň. „Vedle toho, že to je věcně zcela nesprávné, tak je to legislativně tak totálně zprasený, tak dokonale, ale dokonale zprasený, že je to nespravovatelné,“ prohlásil ministr.

Senátor ČSSD Vladimír Dryml pak označil Kalouska za „starého lišáka“, neboť ze senátní verze bude politicky těžit TOP 09. „Já nechci být u swingerspárty části ČSSD a TOP 09,“ poznamenal Dryml. Předseda senátorů ČSSD Petr Vícha mu poděkoval, neboť jeho vystoupení přineslo aspoň pět hlasů pro senátní verzi, kterou vypracoval ve spolupráci s Kalouskovým úřadem a předsedkyní senátporů TOP 09 a STAN. Senátní verze nakonec po čtyřhodinové debatě získala podporu 64 ze 66 přítomných senátorů, přičemž proti byl pouze Dryml a Zdeněk Schwarz (ODS) se hlasování zdržel.

Senátor ODS Pavel Eybert neúspěšně navrhoval, aby si provozovatelé loterií mohli z nařízených odvodů odečíst až 30 procent, pokud je formou finančního daru věnují neziskovému sektoru. Kalousek to označil za částečný návrat ke sněmovnímu rozdělení odvodů na třetiny, podle níž by loterijní společnosti mohly samy rozhodovat o poskytnutí zhruba tří miliard korun.

Přes Kalouskovu podporu naopak nebyly schváleny návrhy vládních senátorů, podle nichž by provozovatelé kurzových sázek a číselných loterií měli odvádět pouze 15 procent výnosů. Ministr svou podporu zdůvodnil tím, že dvacetiprocentní odvody by mohly provozovatele dostat do existenčních potíží, a zvýšit tak riziko přenosu kurzových sázek do neregulované sféry, například na internet.