Není tedy vůbec jisté, zda vláda se svými návrhy na zítřejším zasedání pléna horní komory parlamentu uspěje. V případě neúspěchu hrozí od ledna příštího roku nejen daňová nejistota, ale také možný propad inkasa veřejných rozpočtů v řádech desítek miliard.
První předlohy, připravené ještě Nečasovým kabinetem, Senát zamítl v září. Tým premiéra Jiřího Rusnoka původní texty mírně upravil, zejména kritizované daňové zvýhodnění investičních fondů a osvobození dividend a podílů na zisku od daní z příjmů. V případě zdanění investičních fondů opatření zavádí nulovou sazbu daně z příjmů právnických osob pro investiční fondy, které splní vybraná kritéria. Následné zdanění podílů na zisku vyplácených těmito fondy by mělo být na úrovni devatenácti procent pro právnické osoby a patnáct procent pro fyzické osoby. Původní návrh zdaňoval zisky fondů pěti procenty a vyplácené podíly byly osvobozeny od daně zcela.
Ústavně-právní a hospodářský výbor naopak souhlasí se zákonným opatřením, podle něhož by měl zůstat zachován současný limit pro zakázku malého rozsahu u stavebních prací na třech milionech.
Pokud by opatření nebylo schváleno, limit pro malou zakázku u stavebních prací by se snížil od ledna na jeden milion korun. Podle předkladatelů by tím neúměrně narostla administrativa. Předloha také odkládá vznik oponentů a hodnotitelů u nadlimitních veřejných zakázek. Předpokládaný seznam hodnotitelů neexistuje.
Ty předlohy vládních opatření, které sbor senátorů na plénu schválí, bude muset znovu projednat Poslanecká sněmovna, která se ustaví po předčasných volbách
