„Mezi firmami panuje ohledně zavedení elektronické evidence tržeb nervozita, obávají se zejména nárůstu administrativy a finančních nákladů. To je do velké míry dáno tím, že nejsou přesně známy parametry tohoto opatření. Pomohlo by, kdyby vláda co nejdříve jasně specifikovala detaily technického řešení, přesné náklady a také koho se elektronická evidence bude týkat a kdy,“ komentoval čísla výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Petr Manda.
Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) se elektronická evidence tržeb nebude týkat drobných řemeslníků a zřejmě ani občasných prodejců na trzích. Vztahovat se tak má na zhruba 300 tisíc živnostníků, mezi ně patří zejména majitelé restaurací, hotelů a maloobchodníci. Babiš zároveň připustil, že se zavedení systému může o pár měsíců zpozdit. Původní start byl plánován na leden 2016.
| Tři procenta firem nemají přístup na internet |
|---|
| Možnost připojení k internetu by velkou překážku v zavedení evidence představovat nemělo. Přístup k internetu v rámci svého podnikání má 79 procent firem, dalších 18 procent jej má většinou. Pouze tři procenta nemají přístup k internetu během dne nikdy. |
Největší podíl firem (27 procent) nechce do zavedení evidence investovat vůbec. Mezi odpověďmi se objevoval názor, že by změnu měl financovat stát. U těch, kteří byli ochotni něco zaplatit, se nejčastěji vyskytovaly částky mezi pěti až deseti tisíc (18 procent) a tisíc až pět tisíc korun (16 procent případů).
Ministerstvo financí původně počítalo s tím, že by se elektronická evidence tržeb týkala až 600 tisíc obchodníků, restauratérů, hoteliérů, řemeslníků či poskytovatelů služeb. Od ledna by ji měly mít restaurace a hotely, od dubna by se do systému připojily maloobchodní a velkoobchodní společnosti a od července měli tržby hlásit i řemeslníci. MF si od on-line evidence tržeb slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní, a to hlavně daně z přidané hodnoty (DPH).
