Přechod do druhého pilíře navržené důchodové reformy se z finančního hlediska vyplatí podle studie především těm, kteří budou ochotni na penzi odkládat měsíčně částku vyšší než bude limit pro poskytování státních příspěvků a daňových zvýhodnění ve třetím pilíři. Dalším problémem, který vyvolává pochybnosti ohledně stability druhého pilíře, je podle asociace právě dobrovolný přechod. „Je tedy otázkou, kolik lidí se do nového systému skutečně zapojí. Maximální odhady, podle nichž během deseti let vzroste penzijní sektor do řádů mnoha stovek miliard korun, jsou vzhledem k očekávanému malému zapojení občanů do druhého pilíře spíše přehnané,“ uvedla ČBA.
Maximální výše státního příspěvku na penzijní připojištění se má zvýšit ve třetím pilíři na 2760 korun ročně. V současnosti je to 1800 Kč za rok. Zvýšit se má ovšem i hranice pro jeho poskytování. Nárok na státní příspěvek budou mít nově pouze lidé, kteří si budou měsíčně ukládat minimálně 300 korun. V současnosti jej dostávají i ti, kteří si ukládají stokorunu měsíčně.
Nicméně podle analýzy se změní díky reformě struktura aktiv domácností. V případě opravdu plného využití druhého pilíře se podíl penzijních úspor domácností může zvýšit během 20 let až 2,5krát. Podíl bankovních vkladů na aktivech domácností může naopak klesnout téměř o třetinu.
Podle předsedy vědeckého grémia ČBA Luďka Niedermayera jdou parametrické úpravy současného systému správným směrem. Postupné prodloužení věkové hranice pro nárok na plný starobní důchod je totiž prý společensky nejvhodnějším řešením. „Průběžný systém však bude nadále vykazovat rizika, která jsou objektivní. Proto je vhodné posílit ekonomickou stabilitu budoucích penzistů zavedením druhého pilíře,“ dodal předseda.
