Škárka dostal tři roky natvrdo, Bárta podmínku. Pak zastavil členství ve VV

Vít Bárta, Jaroslav Škárka

Vít Bárta, Jaroslav Škárka Zdroj: CTK

Neformální šéf parlamentní strany Věci veřejné Vít Bárta byl Obvodním soudem pro Prahu 5 uznán vinným z podplácení, dostal podmíněný trest na 18 měsíců. Jeho někdejší kolega, dnes nezařazený poslanec Jaroslav Škárka, byl uznán vinným z podvodu a odsouzen k nepodmíněnému trestu vězení na tři roky. Rozsudek není pravomocný, Bártův i Škárkův advokát se proti němu na místě odvolali. Bárta po vynesení rozsudku řekl, že pozastaví členství ve VV a rezignuje na post šéfa poslaneckého klubu strany.

Šéf poslaneckého klubu VV a exministr dopravy Vít Bárta podle soudu uplácel své bývalé stranické kolegy tím, že jim poskytl bezúročné půjčky. Jaroslavu Škárkovi uložil tři roky vězení za to, že Bártu podvedl. Zakázal mu také po deset let být poslancem. Někteří právníci ale to této části verdiktu pochybují. Ústava prý zánik mandátu poslance takovým způsobem neumožňuje.

Soud rozhodl také o propadnutí 670 tisíc korun, které tvoří součet Bártou poskytnutých půjček a jsou uloženy na účtu soudu. Poslankyně Kristýna Kočí, která v procesu figurovala jako svědek, se podle soudce mohla dopustit podvodu.

„Byl jsem odsouzen a v tuto chvíli samozřejmě rezignuji na své politické funkce. Pozastavím členství ve Věcech veřejných, rezignuji na funkci předsedy poslaneckého klubu,“ prohlásil Bárta při odchodu z budovy soudu. Podle premiéra Petra Nečase by měl někdejší ministr dopravy zcela odejít z politiky, totéž čeká od Škárky.

Reakce politiků na verdikt soudu si přečtěte zde:

Klaus soud Bárty nehodnotí, podle Kalouska v Evropě nemá obdobu

Škárka novinářům na opakované dotazy odpověděl, že otázku, zda se vzdá poslaneckého mandátu, bude řešit až po pravomocném rozsudku. Trvá na své nevině, soud podle něj trestá nahlášení úplatku.

Bártu k poskytnutí úplatku přiměla provokace, tvrdí soud

Bárta, který je považován za faktického lídra Věcí veřejných, se podle soudu snažil uplatit Škárku a Kristýnu Kočí. Nejprve prý nabídl poslancům VV kvůli snížení jejich příjmů, že jim bude k dispozici, tedy že jim poskytne výhodné půjčky. „Přičemž jeho nabídka byla motivována přinejmenším z podstatné části obavou z negativní mediální odezvy, která by stranu Věci veřejné postihla v případě znovuotevření debaty o výši poslaneckých příjmů a v případě snahy o změnu zákona,“ prohlásil předseda senátu Jan Šott.

Bárta pak podle soudce poskytl koncem března Kočí a Škárkovi bez vyhotovení smlouvy bezúročné půjčky. Poslankyni půjčil 500 tisíc korun, poslanci 170 tisíc. Jedinou podmínkou byla lhůta splatnosti jednoho roku. „Obě takto poskytnuté půjčky představovaly pro jejich příjemce obohacení spočívající v absenci platit úroky,“ uvedl Šott.

Škárka podle soudu pod falešnou záminkou vylákal z Bárty peníze. Převzal od něj půjčku, „přestože jeho úmyslem od začátku bylo využít takto získané částky k následné diskreditaci Víta Bárty ve veřejném a politickém životě“. Soudce se tak zcela odklonil od obžaloby, která Škárku vinila z přijetí úplatku. Podle žalobkyně peníze vzal a část z nich použil. Podle soudce však poslanec lhal a manipuloval důkazy. Kriminalistický ústav například prokázal, že Škárkou předložená nahrávka soudu byl podvrh.

O vývoji údajné úplatkářské aféry ve Věcech veřejných čtěte

.

Bártovi, kterému soud hrozilo až šestileté vězení, soud uložil trest na spodní hranici zákonné sazby. Převažovaly u něho polehčující okolnosti vzhledem k jeho dosavadnímu řádnému životu. „Ke spáchání trestného činu se objektivně zcela doznal, jako by se domníval, že jeho jednání trestné není, a to přispělo podstatným způsobem k objasnění věci,“ uvedl Šott. Podle něho soud přihlédl k tomu, že byť korupční nabídka vzešla od Bárty, k poskytnutí úplatku jej přiměla provokace jeho politických odpůrců, kteří si o peníze řekli s úmyslem ho diskreditovat.

Vít BártaVít Bárta|CTK

Škárku označil soud za vrcholně nevěrohodného

U Škárky soud naopak shledal pouze jedinou polehčující okolnost - jeho dosavadní trestní bezúhonnost. Podle předsedy senátu bylo pro Škárku podvodné vylákání peněz pouhým prostředkem k dehonestaci Bárty a dosažení jeho vlastních cílů v politice. „Rovněž chování obžalovaného po spáchání trestného činu hodnotí soud ve vztahu k podvedenému jako značně zákeřné,“ poznamenal Šott.

Škárku soud označil za vrcholně nevěrohodného a to především vzhledem k rozporům v jeho výpovědích. Jako příklad soudce uvedl nahrávku údajné nabídky korupce, kterou měl Škárka pořídit u Bárty v bytě na skryté záznamové zařízení. Nahrávka však podle soudu vznikla mnohem dřív, než Škárka uvedl. „Jedná se o prokázaný, bezostyšný podvod pana Škárky,“ uvedl soudce s tím, že tak „doložil svou absolutní nevěrohodnost“.

Kristýna Kočí se podle soudce mohla dopustit podvodu, když přijala od Víta Bárty půjčku a chtěla ji proti němu použít. Policie by se tím měla zabývat, zvážit by podle soudce měla i to, zda Kočí a poslanec Jaroslav Škárka nespáchali trestný čin křivého obvinění.

Proces po vyhlášení rozsudku narušil jeden z přítomných mužů, který začal vykřikovat: „Tohle je demokracie?!“ Soudce ho nechal vyvést ze soudní síně.

Vít Bárta, Jaroslav ŠkárkaVít Bárta, Jaroslav Škárka|CTK

Politologové: Je to další rána potápějícím se VV

Bárta i Škárka obžalobu už dříve opakovaně odmítli. Někdejší majitel jedné z největších bezpečnostních agentur v zemi Bárta tvrdil, že šlo jen o půjčky - bez úmyslu uplácet. Kočí se Škárkou prý lžou, snažili se ho svým nařčením zdiskreditovat a pokoušeli se o stranický puč. Dnes u soudu Bárta působil skleslým až apatickým dojmem, Škárku pak výrok soudu viditelně rozrušil.

Mimořádně mediálně sledovaný soudní spor odhalující zákulisí fungování Věcí veřejných zasadil podle politologů další ránu nejmenší vládní straně, kterou zmítají i vnitřní spory a jejíž volební preference již klesly pod dvě procenta. Trestní senát za osm dní vyslechl na čtyři desítky svědků včetně současných politických špiček VV. Přehrál i několik nahrávek, které na sebe pořídili různí aktéři. Zveřejnění části jedné z nahrávek, jejíž autorkou byla Kočí, předznamenalo několikadenní vládní krizi.

Peake je připravena kandidovat na předsedkyni VV

Odpoledne má společně zasednout grémium a poslanecký klub VV, aby se zabývaly dalším směřováním strany. Verdikt bude podle všeho jedním z témat jednání.

Karolína PeakeKarolína Peake|E15 Anna Vackova

Věci veřejné tak dnes zřejmě čeká klíčová diskuse o dalším osudu strany. Některá regionální sdružení totiž nejsou spokojena s politickými tahy předsednictva a ministrů nejmenší vládní strany. Kritizují zejména události minulého týdne, kdy ministři VV v rozporu s rozhodnutím grémia nepodali demise. Pokud se volební konference uskuteční, je místopředsedkyně VV a vicepremiérka Karolína Peake připravena kandidovat na předsedkyni.

Nynější předseda Radek John má mandát ještě na další rok. Kromě Peake by kandidátem na předsedu mohl být i bývalý místopředseda Tomáš Jarolím, který je populární u regionálních lídrů. Jarolím opustil stranickou funkci na protest proti tomu, že se ministři vzepřeli rozhodnutí grémia o odchodu z vlády. Hrozbou rezignace si VV chtěly vymoci dialog s koaličními partnery, kteří podle nich ignorovali jejich výzvy k dialogu.