Bývalý český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý je po eurokomisařce Věře Jourové druhým nejvýše postaveným Čechem v institucích Evropské unie. Řídí Evropskou obrannou agenturu, která se podílí na vojenské pomoci Ukrajině. Nyní chystá zakázky na dělostřeleckou munici za desítky milionů eur. Po červnových volbách do Evropského parlamentu se zkušený diplomat může stát jako nestraník kompromisním kandidátem vládní pětikoalice na příštího českého eurokomisaře. „Pokud se vláda shodne na mé nominaci, jsem připraven,“ říká Šedivý.
Minulý týden jste se zúčastnil schůzky ministrů obrany EU, hlavním tématem byla pomoc Ukrajině. Mezi její nejnaléhavější požadavky patří střelivo. Jaké objemy je sedmadvacítka schopna zajistit?
Tady hraje Evropská obranná agentura (EDA – pozn. red.) zásadní roli. Už jsem podepsal první tři rámcové smlouvy s průmyslovými zbrojními podniky z EU a také z Norska, které není členem unie. Momentálně se soustřeďujeme na dělostřeleckou munici ráže NATO 155 milimetrů. Do konce příštího roku je v plánu dodat až milion kusů.
Pocházejí tyto náboje i nadále ze skladů evropských armád, nebo se už musejí vyrábět?
Ze zásob už bylo dodáno asi 250 tisíc kusů, v podstatě jsou vyčerpány. Nyní pracujeme s evropským obranným průmyslem na muničních zakázkách většího objemu, firmy mají motivovat k navyšování výrobních kapacit. EDA funguje jako prostředník společných nákupů, do současnosti se na nás obrátilo osm unijních zemí. Sloučíme poptávku Ukrajiny a EU do větších zakázek, které budou pro průmysl zajímavější než menší kontrakty. Zároveň to povede k úsporám.
Půjde pouze o střelivo ráže 155 milimetrů?
Aktuálně chystáme zakázku na dělostřelecké náboje, o něž je největší zájem. Postupně ale budeme poptávku rozšiřovat i na další kalibry. Jednotlivé státy si samy určí, jaká část půjde na doplnění jejich vlastních zásob a jaká Ukrajině. Tento projekt má EDA otevřený na příští dva roky.
Neskončí do té doby válka?
Předpokládáme, že může trvat dlouho. Výraznější nárůst muničních a dalších kapacit evropských podniků, i když k němu už dochází, očekáváme spíše až po roce 2024. A není to vázáno pouze na agresi Ruska proti Ukrajině. Evropa potřebuje silný vojenský průmysl pro dlouhodobou podporu obrany členských států.
Zapojí se české firmy?
Oslovili jsme je, žádnou z nich ale nemohu jmenovat. Jako EDA neuvádíme názvy firem. Z celé EU a Norska jsme se obrátili na více než třicet průmyslových subjektů. Dali jsme si opravdu záležet na tom, abychom na nikoho nezapomněli. Agentura poskytuje rámcovou smlouvu a pak záleží na jednotlivých státech, na koho se s poptávkou obrátí. Pomoc Ukrajině koordinují také velcí členové unie, jako je Francie a Německo, kteří nabízejí možnost dalším zemím tím, že pro ně otevřou své rámcové smlouvy s domácími výrobci.
Proč tak postupují?
Chrání zájmy svého národního průmyslu, s výrobou zbraní jsou navíc úzce propojené i muniční podniky. Je to zřejmé při pohledu na to, jaké moderní dělostřelecké systémy byly ukrajinské armádě poskytnuty. Je to francouzský Caesar, německý PzH 2000, polský Krab a slovenská Zuzana. Komplikuje to ale skutečnost, že tyto houfnice nepoužívají úplně shodný typ munice, každá má určité odlišnosti. Z tohoto důvodu jako agentura oslovujeme nejen finální výrobce střeliva, ale i subdodavatele projektilů, hnacích náplní nebo zapalovačů.
Odhadnete podíl tuzemských firem?
To zatím není možné, teprve podepisujeme první rámcové smlouvy. Role EDA spočívá v tom, že připraví přesné specifikace daných výrobků, cenové stropy pro jednotlivé položky a maximální objemy dodávek. Řešíme technický a komerční rámec.
Zabývala se schůzka ministrů obrany EU také nadzvukovými letouny F-16 pro Ukrajinu?
Výcvik ukrajinských pilotů a pozemního technického personálu už začal v Dánsku. Pomoc s výcvikem nabídly i další země včetně Česka, které má výcvikové simulátory. Hovoří se o koalici Fighter Jet, která podpoří modernizaci stíhacího letectva Ukrajiny. To považuji za podstatný pokrok.
Co ještě může EU nabídnout?
Vytvářejí se další koalice evropských zemí zaměřené například na odminování ukrajinského území. To je velmi důležité i pro úspěch probíhající ukrajinské protiofenzivy. Je to dokonce jedna z priorit. V případě nadzvukových letounů či odminování se ale nejedná o iniciativy celé EU. Zapojují se jen některé státy.
Lze pomoc Ukrajině od vypuknutí války vyjádřit finančně?
EU jako celek i její členské státy dosud poskytly přes 75 miliard eur. Je do toho ale započítána i podpora ukrajinských reforem a státního rozpočtu. Hodnota dodávek zbraní, munice a výcviku přesahuje dvacet miliard. Přímo přes EU a její zvláštní fond bylo unijním státům od začátku války proplaceno jako částečná kompenzace za vojenský materiál dodaný Ukrajině zhruba šest miliard. Velký objem prostředků ve výši 17 miliard se také rozdělil na podporu uprchlíků.
Jak pokračuje výcvik ukrajinských vojáků?
To je další důležitá unijní iniciativa. Do konce roku je plán výcviku až 40 tisíc ukrajinských vojáků, do konce srpna ho absolvovalo už 25 tisíc mužů a žen. Tady je třeba zdůraznit velmi významný příspěvek České republiky, která hodlá připravit k boji čtyři tisíce vojáků, tedy desetinu z celkového počtu připadajícího na celou EU. Česká armáda navíc cvičí větší ukrajinské jednotky.
Má sedmadvacítka výhled do budoucna?
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell přišel s návrhem víceletého fondu na čtyři roky, celkem by bylo k dispozici dvacet miliard eur. Tuto iniciativu ale blokuje Maďarsko, které má stejně jako ostatní členské země právo veta. Pracujeme ale na tom, aby se situace vyjasnila.
Příští rok v červnu čekají unii volby do Evropského parlamentu a sestavování nové Evropské komise. Byl jste ministrem obrany, osm let velvyslancem České republiky v bruselské centrále NATO, nyní řídíte významnou unijní instituci. Jste ve hře o příštího českého eurokomisaře?
Pokud se vládní koalice shodne na tom, aby mě Česko nominovalo jako kandidáta na eurokomisaře, jsem připraven.
Česku se ještě nepovedlo získat pro svého zástupce v evropské vládě skutečně silné portfolio, ta minulá se týkala zdraví, zaměstnanosti, rozšiřování EU nebo spravedlnosti. Proto politické strany znovu hovoří o ambici dosáhnout na post z oblasti ekonomiky či energetiky. Troufl byste si na takové portfolio?
Mám výrazný profesní profil v oblasti obrany a bezpečnosti, myslím ale, že jsem všestranný. Zajímavé portfolio může být například vnitřní trh EU. Zahrnuje Generální ředitelství pro obranný průmysl a vesmír, jakožto jeden z útvarů pro uskutečňování obranných politik osmadvacítky.
Nemělo by Česko už nyní lobbovat v Bruselu za takovou významnou pozici, získávat pro ni podporu a politické vazby?
Chce-li být ale členská země úspěšná, začíná si neformálně a v zákulisí vymezovat možná portfolia a vyjednávat o nich už řadu měsíců před volbami do Evropského parlamentu.
Kandidáty na členy Evropské komise grilují europoslanci. Obstál byste, nemáte nějaký problém z minulosti?
Do Evropského parlamentu jsem zván poměrně často, mimo jiné poskytuji briefingy poslancům o činnosti agentury, v níž působím. Myslím, že europarlament znám a mám s vystupováním na jeho půdě zkušenosti.
Jiří Šedivý (60)
Vystudoval v první polovině devadesátých let anglistiku a politologii na FF UK, absolvoval také magisterské studium v oboru válečných studií na King’s College v Londýně. Od roku 1998 šest let řídil Ústav mezinárodních vztahů, následně byl náměstkem místopředsedy vlády pro evropské záležitosti. V roce 2006 se stal ministrem obrany v první vládě Mirka Topolánka. V letech 2012 až 2019 zastával funkci velvyslance České republiky při NATO. Poslední tři roky je výkonným ředitelem Evropské obranné agentury.
