Jasné je, že za propad mohou domácí úspory, roste totiž jen vývoz. „Lze usuzovat na negativní vliv domácí poptávky, který částečně kompenzuje rostoucí přebytek zahraničního obchodu. Šetří domácnosti i vláda. Domácnosti kvůli poklesu reálných mezd, vláda kvůli nutnosti snižovat rozpočtový deficit,“ uvedl David Marek z Patria Finance. Situaci podle něj zachraňuje lepší výkon hlavních obchodních partnerů Česka, což pomáhá vývozu.
Hlavní architekt škrtů, ministr financí Miroslav Kalousek, se k propadu příliš vyjadřovat nechtěl. „Byl bych velmi zdrženlivý po prvním čtvrtletí. Za prvé je tam několik objektivních důvodů, s nimiž bylo nutné počítat, za druhé bych polemizoval s metodikou očištění, kterou použil ČSÚ. Ta čísla nezpochybňuji, ale odmítám je brát stoprocentně vážně. Myslím, že jasněji budeme mít v polovině roku,“ řekl včera v Bruselu.
ČSÚ zpřesní čísla o vývoji HDP v červnu, nyní jde o předběžný odhad. Pokud by takovýto vývoj pokračoval, kabinet může začít kreslit nový rozpočet.
Škrty sráží českou ekonomiku na chvost EU
Vláda v rámci úsporných opatření výrazně srazila investice, domácnosti začaly šetřit. Stát přistupuje k razantním úsporám i přesto, že celková zadluženost je v Česku jedna z nejnižších v EU.
Kabinet podle premiéra Nečase počítá s tím, že během roku navrhne opatření, která by povzbudila ekonomický růst. „Jakákoliv prorůstová agenda nicméně musí být fiskálně střídmá. V žádném případě nelze počítat s nějakým naléváním veřejných finančních prostředků a s umělým navyšováním ekonomického růstu, řekl Nečas. Podle předsedy vlády musí být dlouhodobý růst založen na zdravých veřejných financích.
Podobně hovoří i ministr financí. „Česká vláda se zabývá materiálem prorůstových impulzů, rád bych ale řekl, že dnes se stává nesmírně populární věta, která zní – k prosperitě se nelze proškrtat. S tím souhlasím, je to hezká věta, ale pak musí někdo říci, jaké prorůstové impulzy jsou skutečně efektivní a hlavně kde na tu investici vezmeme. To je otázka, jíž se teď vláda zabývá,“ řekl E15 Kalousek.
Ekonomiky EU i eurozóny v prvních třech měsících letošního roku podle Eurostatu mezičtvrtletně stagnovaly. V eurozóně hrubý domácí produkt stagnoval i v meziročním srovnání. V EU meziročně vzrostl o 0,1 procenta.
Mezi státy EU panují velké rozdíly. Zatímco pro Finsko uvedl eurostat mezičtvrtletní zvýšení HDP o 1,3 procenta a pro Lotyšsko o 1,1 procenta, tak v Maďarsku činil propad ekonomiky 1,3 procenta a v Česku jedno procento. Ekonomika sousedního Slovenska, jež je po Německu hlavním obchodním partnerem, vzrostla o 0,8 procenta mezičtvrtletně a o 3,2 procenta meziročně.
