Služební zákon ve sněmovně: opozice už brousí drápy | E15.cz

Služební zákon ve sněmovně: opozice už brousí drápy

Ilustrační foto
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Jan Rash, E15

Jana Havligerová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Služební zákon nebo také zákon o státní službě definuje jasná pravidla pro odměňování úředníků, způsob jejich jmenování, odvolávání a vymezuje kompetence politiků a státního aparátu. Norma, která má odpolitizovat státní správu, je jedním z nejdůležitějších bodů programu koaliční vlády.

Sněmovna musí schválit služební zákon co nejdříve, neboť je pod tlakem Evropské unie. Ta kvůli chybějícímu zákonu hrozí sankcemi, konkrétně zastavením dotací z evropských fondů. Informovat Evropskou komisi o tom, jak se Česko se zákonem vyrovná, by měl ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) příští týden. Komise mimo jiné požaduje, aby byly do státní služby zahrnuty instituce, jež rozdělují evropské peníze.

Přijetí normy je ale důležité nejen kvůli Bruselu. Měla by prospět především správě státu. Tím, že ukončí periodicky se opakující „noci dlouhých nožů“ po každé změně politického zabarvení nové vlády. Jenže tento nejdůležitější cíl splní nový zákon nejspíš jenom zčásti. Vládní koalice pospíchá, a tak se s kritikou, námitkami a podněty opozičních stran, lidově řečeno, příliš nemaže. Už si za to vysloužila slib, že schvalování veledůležité normy na mimořádné schůzi sněmovny v polovině července bude plné obstrukcí.

Čeho se obává opozice

Například šéf občanských demokratů návrh nepovažuje za normu, která by zaručila, že státní služba bude občanům poskytovat kvalitní službu. „Naopak to vypadá, že tu budeme mít uzavřený systém celoživotních úředníků,“ tvrdí předseda ODS Petr Fiala. Vstoupit do systému bude obtížnější hlavně pro mladé lidi bez praxe a pro osoby ze soukromé sféry vůbec. Do jisté míry jsou takové obavy na místě a alespoň část z nich se vládní koalice snažila v průběhu projednávání předlohy ve sněmovních výborech odstranit. Například tak, aby do služeb státu mohli víceméně plynule přestoupit lidé s praxí na krajském úřadě nebo v úřadu větších obcí.

Připomínky mají ovšem i odboráři a zaměstnavatelé, byť tripartita přijetí zákona podporuje. Očekávají, že další diskuze se povede kolem odměňování státních zaměstnanců, narovnat by se podle nich měly nespravedlnosti nashromážděné za předchozích vlád. Zcela nový mzdový systém by měl vzniknout do dvou let. Odborům se nelíbí i některé další věci, například možnost přeřazení zaměstnanců na 180 dnů na jiný úřad, a to bez jejich souhlasu.

Kdo má koho jmenovat

Nespokojenost ale nepanuje jen v řadách opozice. Přou se i strany vládní koalice, i když spíše v zákulisí. A to kvůli tomu, kdo bude vybírat a jmenovat šéfy čtyřiceti správních úřadů, jako jsou třeba Státní pozemkový úřad, finanční úřady nebo Energetický regulační úřad. Lidovci a babišovci by si přáli zachování stávajícího stavu, kdy výběr v podstatě závisí na politicích. Bylo by to možné i v budoucnu.

Návrh zákona o státní službě sice počítá s tím, že lidi do čela úřadů budou jmenovat státní tajemníci nebo zástupce generálního ředitele – ale v případě, že norma to u dané instituce nestanoví jinak.
Úplně jasno ovšem není ani v tom, jak se bude vybírat superúředník, tedy osoba, která bude řídit generální ředitelství státní služby. To má mít kolem šedesáti zaměstnanců, pro financování jeho chodu chce vláda podle premiéra Bohuslava Sobotky využít především prostředky z Evropské unie. Nutná částka je zatím velká neznámá.

Koaliční hlasy stačí

Vládní koalice má v dolní komoře dostatek hlasů na to, aby zákon protlačila. Pak už bude platit dohodnuté. V posledních třech měsících roku se mají uskutečnit výběrová řízení na pozice státních tajemníků v jednotlivých úřadech. Jmenováni by měli být k lednu 2015, kdy nabude účinnost hlavní část zákona. Už napřesrok by také měly být zrušeny smluvní platy úředníků a omezena výše odměn. Dál budou úředníci oceňováni osobním hodnocením či příplatky.

Z návrhu zákona o státní službě
» Platit má od ledna 2015, některé jeho části nabudou účinnosti později
» Cíl normy: stabilizace státní správy, ochrana úředníků před odvoláváním z funkcí při změně vládní garnitury
» Vznik generálního ředitelství v čele s generálním ředitelem státní správy. Toho by na základě výběrové komise jmenovala vláda, v případě prodlení by ho měl premiérovi navrhnout Senát
» Podle dosaženého vzdělání by se úředníci dělili na referenty a rady
» Služební poměr by končil dosažením 70 let, nárok na odchodné by vznikl po deseti letech bezúhonné služby
» Výše odměn by mohla činit nejvýše 25 procent ročního platu, měnit by se měly platové třídy

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.