Služební zákon ve sněmovně: opozice už brousí drápy

Sněmovna musí schválit služební zákon co nejdříve, neboť je pod tlakem Evropské unie. Ta kvůli chybějícímu zákonu hrozí sankcemi, konkrétně zastavením dotací z evropských fondů. Informovat Evropskou komisi o tom, jak se Česko se zákonem vyrovná, by měl ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) příští týden. Komise mimo jiné požaduje, aby byly do státní služby zahrnuty instituce, jež rozdělují evropské peníze.

Přijetí normy je ale důležité nejen kvůli Bruselu. Měla by prospět především správě státu. Tím, že ukončí periodicky se opakující „noci dlouhých nožů“ po každé změně politického zabarvení nové vlády. Jenže tento nejdůležitější cíl splní nový zákon nejspíš jenom zčásti. Vládní koalice pospíchá, a tak se s kritikou, námitkami a podněty opozičních stran, lidově řečeno, příliš nemaže. Už si za to vysloužila slib, že schvalování veledůležité normy na mimořádné schůzi sněmovny v polovině července bude plné obstrukcí.

Čeho se obává opozice

Například šéf občanských demokratů návrh nepovažuje za normu, která by zaručila, že státní služba bude občanům poskytovat kvalitní službu. „Naopak to vypadá, že tu budeme mít uzavřený systém celoživotních úředníků,“ tvrdí předseda ODS Petr Fiala. Vstoupit do systému bude obtížnější hlavně pro mladé lidi bez praxe a pro osoby ze soukromé sféry vůbec. Do jisté míry jsou takové obavy na místě a alespoň část z nich se vládní koalice snažila v průběhu projednávání předlohy ve sněmovních výborech odstranit. Například tak, aby do služeb státu mohli víceméně plynule přestoupit lidé s praxí na krajském úřadě nebo v úřadu větších obcí.

Připomínky mají ovšem i odboráři a zaměstnavatelé, byť tripartita přijetí zákona podporuje. Očekávají, že další diskuze se povede kolem odměňování státních zaměstnanců, narovnat by se podle nich měly nespravedlnosti nashromážděné za předchozích vlád. Zcela nový mzdový systém by měl vzniknout do dvou let. Odborům se nelíbí i některé další věci, například možnost přeřazení zaměstnanců na 180 dnů na jiný úřad, a to bez jejich souhlasu.

Kdo má koho jmenovat

Nespokojenost ale nepanuje jen v řadách opozice. Přou se i strany vládní koalice, i když spíše v zákulisí. A to kvůli tomu, kdo bude vybírat a jmenovat šéfy čtyřiceti správních úřadů, jako jsou třeba Státní pozemkový úřad, finanční úřady nebo Energetický regulační úřad. Lidovci a babišovci by si přáli zachování stávajícího stavu, kdy výběr v podstatě závisí na politicích. Bylo by to možné i v budoucnu.

Návrh zákona o státní službě sice počítá s tím, že lidi do čela úřadů budou jmenovat státní tajemníci nebo zástupce generálního ředitele – ale v případě, že norma to u dané instituce nestanoví jinak.
Úplně jasno ovšem není ani v tom, jak se bude vybírat superúředník, tedy osoba, která bude řídit generální ředitelství státní služby. To má mít kolem šedesáti zaměstnanců, pro financování jeho chodu chce vláda podle premiéra Bohuslava Sobotky využít především prostředky z Evropské unie. Nutná částka je zatím velká neznámá.

Koaliční hlasy stačí

Vládní koalice má v dolní komoře dostatek hlasů na to, aby zákon protlačila. Pak už bude platit dohodnuté. V posledních třech měsících roku se mají uskutečnit výběrová řízení na pozice státních tajemníků v jednotlivých úřadech. Jmenováni by měli být k lednu 2015, kdy nabude účinnost hlavní část zákona. Už napřesrok by také měly být zrušeny smluvní platy úředníků a omezena výše odměn. Dál budou úředníci oceňováni osobním hodnocením či příplatky.