Rozpočet prošel většinou 104 hlasů. Podpořili ho všichni přítomní koaliční poslanci, k nim se přidal Jiří Štětina (Úsvit - Národní koalice) a nezařazený poslanec Karel Pražák. Ostatní opoziční poslanci hlasovali proti rozpočtu.
Základní ukazatele návrhu rozpočtu už Sněmovna schválila v říjnu. Výdaje mají činit 1,251 bilionu a příjmy 1,181 bilionu korun. Dnes poslanci rozhodovali o přesunech uvnitř rozpočtu a o rozpočtu jako celku. Pro letošní rok byl sice schválen schodek 100 miliard, ministr financí Andrej Babiš ale očekává, že ve skutečnosti bude 70 miliard.
Poslanci přidali 200 milionů vysokým školám a 250 milionů na podporu sportu z peněz určených původně na obsluhu státního dluhu. Přesunuli také 300 milionů na investiční dotace sociálním organizacím a 200 milionů na sociální pracovníky v obcích. Schválili také přesun 600 milionů korun na důchody, což souvisí s už schváleným jednorázovým příspěvkem důchodcům.
Poslanci také schválili přesun 520 milionů korun v kapitole ministerstva práce na příspěvky na péči postiženým. Šlo o návrh místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL). Sněmovna naopak neschválila posílení rozpočtu ministerstva obrany o 2,28 miliardy korun. Peníze měly sloužit na investice do vybavení armády.
Nad rámec koaličních dohod schválila Sněmovna jediný přesun. Šlo o návrh Václava Zemka (ČSSD), který chtěl přesunout v rozpočtu ministerstva životního prostředí 12 milionů na zlepšování stavu přírody a krajiny.
Kritika opozice
Opozice podle očekávání rozpočet kritizovala, vytýkala třeba podle ní vysoký schodek rozpočtu. Babiš výtky opozice odmítl a výkon vlády chválil. „Je to jednoznačně působení této vlády, které nastartovalo ten růst, a máme jeden z nejvyšších,“ prohlásil. „Je to jednoznačně naše zásluha na tom, že se nám daří,“ dodal. „Lidi věří tomu, že tato vláda přinese jinou situaci, že bude líp a myslím, že už je,“ poznamenal.
Reagoval i na slova předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, který vládu kritizoval za přílišné nabírání státních zaměstnanců. Babiš řekl, že stát potřebuje pět tisíc vojáků a stejné množství policistů, zaměstnance podle něj potřebuje i finanční správa. Jak řekl, předtím se nikdo nesnažil vybírat daně. Kalousek jeho řeč označil za nestoudnou.
Měl být nižší
Schodek státního rozpočtu na příští rok měl být při současném ekonomickém růstu nižší, shodli se analytici. Navíc není podle nich už pravděpodobné, že by hospodaření státu příští rok skončilo lépe, jako tomu bylo loni a bude zřejmě i letos. Státní rozpočet na příští rok dnes schválila Sněmovna. Schodek má proti letošnímu schválenému deficitu klesnout o 30 miliard na 70 miliard korun.
„Schválený deficit pro příští rok se v situaci současného ekonomického růstu jeví jako zbytečně vysoký a mohl by být o několik desítek miliard korun nižší,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Nakonec sice podle něj může být, stejně jako letos nebo i minulý rok, schodek nižší. „Nicméně s blížícím se volebním rokem bude méně pravděpodobné, že by vláda schválený deficit nevyužila a hospodařila úsporněji,“ dodal.
I podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy deficit měl a mohl být nižší. „Schodek 70 miliard není při současném hospodářském růstu obhajitelný. Deficit ve výši 50 miliard korun, tedy o dvacet miliard nižší, byl dosažitelný, aniž by to vyvolalo jakékoli neblahé efekty plynoucí z přísnější rozpočtové politiky,“ uvedl.
Kovanda dále uvedl, že se ani neozdravují veřejné finance, protože poklesu státního dluhu vláda dosáhla přechodným rozpouštěním rezervních prostředků. „Je ovšem pravdou, že navzdory tomu má Česko v evropském kontextu poměrně nízké zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu. Z toho těží, neboť se těší důvěře globálních investorů, kteří jsou dokonce ochotni mnohdy platit české vládě za to, že jí půjčují,“ uvedl.
Zároveň ale dodal, že jde o výsledek tolik kritizované rozpočtové restrikce ministrů financí Eduarda Janoty a Miroslava Kalouska (TOP 09) v minulých letech.
Pro ekonomickou stabilitu země je podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška podstatné, že byl rozpočet schválen včas. „Ve srovnání s posledními dvěma roky ale nemusí být v roce 2016 takovou samozřejmostí nepřekročení plánovaného schodku,“ uvedl. Příjmy rozpočtu jsou totiž podle něj postaveny na ambiciózních předpokladech.
| Výdajové limity |
|---|
| Sněmovna schválila po rozpočtu na příští rok i střednědobé výdajové rámce pro roky 2017 a 2018. Výdajové limity jsou objemem peněz, které může vláda v daných letech utratit prostřednictvím státního rozpočtu a státních fondů. Pro rok 2017 počítá vláda s celkovou sumou 1211,7 miliardy korun a pro další rok s částkou 1245,7 miliardy korun. |
| Navržený objem výdajů podle vlády zabezpečuje, aby podíl schodku veřejných financí na hrubém domácím produktu nepřekročil tři procenta, která vyžadují rozpočtová pravidla Evropské unie. Jde o částky bez peněz z evropských fondů. |
| Celková částka na rok 2017 je o 3,8 miliardy nižší proti tomu, co už dříve schválila Sněmovna. Na státní rozpočet připadne 1152,3 miliardy korun a na státní fondy 59,4 miliardy. V roce 2018 má na rozpočet připadnout 1185,4 miliardy a na státní fondy 60,3 miliardy korun. |
| Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek koaličním poslancům vytkl, že výdajové rámce jsou pro vládu pouze formalitou a že je v příštích letech zřejmě překročí stejně jako letos a loni. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ani nikdo jiný z vládního tábora na Kalouskovy výpady bezprostředně nereagoval. |
| Státní fond na bydlení |
|---|
| Sněmovna zároveň schválila i rozpočet Státního fondu bydlení na příští rok. Fond bude hospodařit s celkovými výdaji 2,32 miliardy korun. Z toho 1,06 miliardy je určeno na nízkoúročené úvěry, na správní výdaje fondu je určeno 72 milionů korun. Na straně příjmů by měl získat 958 milionů korun. Poslanci dnes na vládním návrhu nic nezměnili. |
| Nízkoúročené úvěry poskytuje SFRB na rekonstrukce, modernizace a zateplování bytových domů. Půjčku mohou využít družstva, společenství vlastníků, fyzické a právnické osoby a také města či obce. Úrok je fixován po celou dobu splácení, kterou je možno sjednat až na 30 let, a úvěr může krýt až 90 procent výdajů. |
| Ze státního rozpočtu by měl fond získat dotaci 119 milionů korun určenou na nenávratné dotace. Dalších 735,4 milionu by mělo do fondu přijít na splátkách z úvěrů. Na úrocích z úvěrů by měl fond získat 103 milionů. |
| Fond bude v příštím roce poskytovat nové podpory pouze formou návratných úvěrů a ručení za komerční úvěry. Podle fondu je to účinnější forma podpory. Na nízkoúročené úvěry pro výstavbu nájemních bytů je určeno 300 milionů korun, na úvěry pro modernizaci bytových domů je určeno 630 milionů korun. |
| Státní fond dopravní infrastruktury |
|---|
| Státní fond dopravní infrastruktury bude mít na výdaje včetně dotací z EU 65,7 miliardy korun, což je proti letošku o 28,7 miliardy korun méně. Z tuzemských zdrojů bude mít k dispozici 51,3 miliardy korun. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva dopravy však celková částka na příští rok nepokrývá všechny stavební potřeby. |
| Na zahájení všech nových staveb v něm chybí 2,5 miliardy korun. Při jejich poskytnutí by bylo možné zahájit další nové projekty EU a čerpat 2,8 miliardy Kč ze zdrojů EU, dodalo ministerstvo. Celkový rozpočet SFDI by se poté vyšplhal na 71 miliard korun. Ministr dopravy Dan Ťok poslancům řekl, že chce chybějící peníze vyjednat s ministerstvem financí během příštího roku v návaznosti na vývoj státního rozpočtu. |
| „Komplikovaný je především rozpočtový výhled, kdy koncem roku 2016 předpokládáme zahájení objemově významných staveb D11, R35 a R48, které budou vyžadovat výrazně více finančních prostředků, než je v návrhu rozpočtováno,“ uvedl ministr. Peníze je třeba získat kvůli spolufinancování ze zdrojů EU, dodal. |
| Když návrh rozpočtu SFDI schválila vláda, přijala také doprovodné usnesení, podle kterého by měl do konce března příštího roku předložit ministr dopravy návrh na možné posílení financí určených k opravě silnic druhé a třetí třídy. |
| Rozpočet SFDI počítá například s částkou 1,1 miliardy na pokračování výstavby části dálnice D8 z Lovosic do Řehlovic. Na něm se pracuje už od roku 2007. Na tunel Prackovice na této trase je vyčleněno pro příští rok 322 milionů a na tunel Radejčín 723 milionů korun. Na modernizaci pěti úseků dálnice D1, kde mají práce začít v příštím roce, se počítá s částkou kolem 112 milionů korun. |
Analýza: Rozpočet 2016 aneb Babiš proti ministrům
