Sněmovna umožnila přístup občanům EU ke státní půdě

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: E15 Eduard Erben

Občané zemí EU, Norska, Švýcarska, Lichtenštejnska nebo Islandu se v budoucnu zřejmě snáze dostanou k tuzemské státní zemědělské a lesní půdě. Počítá s tím novela zákona o prodeji státní půdy, kterou dnes v závěrečném čtení schválila sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát. Předloha souvisí se schválenou novelou devizového zákona, která zrušila zákonné omezení nákupu zemědělské půdy pro cizince.

Dnes přijatou novelu podpořilo celkem 134 poslanců napříč stranami. Proti nehlasoval nikdo. Novela má také zabezpečit prodej zemědělských pozemků farmářům, kteří na nich již hospodaří. Podmínkou bude, aby plocha pole činila nejméně deset hektarů a zemědělci na ní hospodařili aspoň 36 měsíců. Cílem návrhu je podle vlády také sjednotit podmínky pro převody zemědělských pozemků na zemědělské podnikatele a zamezit přednostnímu nabývání pozemků osobami, které neprovozují zemědělskou výrobu.

Poslanci také zpřesnili na návrh zemědělského výboru ustanovení upravující postup v případě, že o pozemek projeví zájem víc zájemců. Pozemkový fond je nebude muset vyzývat k předložení nabídkové ceny, pokud mezi nimi bude například oprávněná osoba s nevypořádaným restitučním nárokem, který představuje alespoň 50 procent z minimální ceny pozemku.

Při projednávání v prvním čtení projevovali někteří opoziční poslanci obavy o to, že českou půdu skoupí cizinci, protože domácí zemědělci mají méně peněz než zahraniční zájemci o půdu. Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) s tím ale nesouhlasí. „Je třeba si uvědomit, že jsme součástí evropského trhu a nemůžeme tady dlouhodobě dělat taková protekcionistická opatření, protože i naše firmy, naši občané chtějí kupovat nemovitosti v jiných zemích Evropské unie,“ řekl novinářům.

Česko si před vstupem do EU vyjednalo na prodej nemovitostí určených k bydlení pětileté a zemědělské půdy sedmileté přechodné období. V případě bydlení se tak ustanovení devizového zákona nevyužívá už od předloňského května, protože smlouva o přistoupení k EU je nadřazenou právní normou.