Snižme zdanění mezd, ale jen dočasně, apeloval Zeman. Návrh státního rozpočtu podpořil

Prezident Miloš Zeman ve Sněmovně při schvalování rozpočtu (11.11.2020)

Prezident Miloš Zeman ve Sněmovně při schvalování rozpočtu (11.11.2020) Zdroj: Blesk:Jakub Poláček

Prezident Miloš Zeman ve Sněmovně při schvalování rozpočtu (11.11.2020)
Prezident Miloš Zeman ve Sněmovně při schvalování rozpočtu (11.11.2020)
Prezidenta Miloše Zemana vyprovází ochranka a předseda Sněmovny Radek Vondráček ze Sněmovny (11.11.2020)
Prezidenta Miloše Zemana vyprovází ochranka a předseda Sněmovny Radek Vondráček ze Sněmovny (11.11.2020)
Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně Alena Schillerová (za ANO) ve Sněmovně během jednání o rozpočtu (11.11.2020)
6
Fotogalerie

Sněmovna se ve středu sešla k prvnímu čtení návrhu státního rozpočtu, který sestavil kabinet Andreje Babiše (ANO). Na začátku schůze vystoupil tradičně prezident Miloš Zeman, který návrh rozpočtu podpořil. Uvedl, že ačkoli je povahou šetřivý, je podle něj v současné době nezbytné schválit další zadlužování země a hluboký deficit 320 miliard korun. Vyšší výdaje by kompenzoval rušením daňových výjimek, byť klidně až v dalších letech.

„Byl jsem vychován v rašínovském stereotypu šetření. Vždy jsem podporoval politiku šetření. A teď jsem jako vy vykolejený, když musím schvalovat výrazný deficit, i když bych si přál, aby se neplýtvalo,“ řekl před poslanci Zeman. Česko podle něj muselo s první vlnou epidemie opustit adoraci hospodářského růstu a změnit myšlení. „Při druhé vlně se najednou ukázalo, že musíme vést válku na dvě fronty. Jednak pokračující boj s pandemií, ale protože si nemůžeme dovolit druhý lockdown, pak i nezbytné zadlužování,“ řekl prezident.

Zeman apeloval na to, aby výdaje na záchranu ekonomiky, které označil za nadstandardní, byly jen jednorázové, krátkodobé a časově omezené. Je podle něj správné přidat důchodcům jednorázově 5000 korun, důchody by se pak ale měly valorizovat standardně. Za nejlepší záchranný program považuje záruční úvěrové schéma COVID III. „Je to základní program pro vyvedení země z krize,“ řekl.

Debatu kolem zrušení superhrubé mzdy považuje za hloupou. „Superhrubá mzda není nic jiného než způsob výpočtu základu daně z příjmů. Nechápu, že kvůli technikálii se tady rozpoutala taková diskuze, když je podstata úplně jinde. A to ve výši daňové sazby,“ řekl Zeman. Zopakoval, že pokud by sazba měla být 15 procent, pak by to mělo platit pouze dva roky a posléze by se měla daň z příjmu zvýšit. „Nedokážu si představit, že by ekonomika musela i v dalších letech snášet takovou ránu,“ řekl prezident.

Zrušení superhrubé mzdy a zavedení daně z příjmu ve výši 15 procent bude znamenat ztrátu pro státní rozpočet až 90 miliard korun. Zeman zpochybnil slova některých představitelů vlády, že lidé peníze, které tím získají navíc, budou utrácet a pomohou tak roztočit kola ekonomiky. V době nejistoty budou spíše podle prezidenta šetřit.

V příštím roce by se Zeman zaměřil na příjmovou stránku rozpočtu, která by mohla vyrovnat hluboké schodky. Zdroje podle něj nejsou, lze si sice půjčit, ale půjčky bude muset někdo splatit, ať už tato, nebo příští generace.

„Peníze jsou krví ekonomiky a peníze můžeme do ekonomiky dostat. Spočítali jsme s paní ministryní financí Alenou Schillerovou, že zrušení daňových výjimek by představovalo 380 miliard korun,“ řekl Zeman. „Nyní v době nedostatku krve je zrušení daňových výjimek cestou, jak ekonomiku ozdravit. Daně by měli platit všichni. Všechno se prosadit nedá, ale jsou zde desítky miliard korun, které by se daly ušetřit. Aby ti, co mají nějaké extrabuřty, je už neměli,“ dodal. Dokázal by si představit, že už rozpočet pro rok 2022 nebude mít vyšší deficit než 100 miliard korun, protože se zruší výjimky za 250 miliard korun.