Země má nyní dva předsedy vlády. Úřednický kabinet v demisi vede nestraník Jiří Rusnok. Sobotka stane v čele koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
„Přeji vám, aby se vám podařilo vytvořit profesionální tým založený jak na odborných znalostech, tak na životních zkušenostech, který se stane silnou a úspěšnou vládou České republiky,“ řekl novému premiérovi Zeman.
Sobotka prezidentovi poděkoval a řekl, že je připraven brzy předložit návrh na jmenování nového kabinetu. Vláda by podle něj měla začít fungovat co nejdříve.
Vedení ČSSD dnes ráno vybralo posledního člena vlády. Ministryní práce a sociálních věcí by se mohla stát odborná mluvčí stínové vlády ČSSD pro lidská práva a rodinu Michaela Marksová Tominová. Sociální demokracie se do vlády vrací po více než sedmi letech strávených v opozici.
Hrad si sám bude zvát kandidáty na ministry
Prezident se chce s jednotlivými nominanty sejít v příštím týdnu a diskutovat s nimi o jejich prioritách. Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka se většina schůzek uskuteční ve středu a ve čtvrtek. Zeman bude kandidáty zvát na Hrad, nebudou se tak hlásit sami, což byla dosavadní praxe přijímání návštěv v prezidentově sídle.
I Sobotka se chce po svém jmenování sejít s kandidáty na obsazení ministerských křesel. Zejména pak s těmi, s nimiž ještě nejednal. Zeman má k některým jménům výhrady. Tvrdí, že nemusí jmenovat všechny ministry, které mu předseda nové vlády navrhne. Podle Sobotky by prezident naopak neměl do sestavování kabinetu zasahovat.
Sobotka se dnes stane papírovým premiérem. Teď už jen chybí, aby jako před deseti lety přiznal, že předvolební sliby ČSSD byly nereálné.
— PetrHolec (@PetrHolec) January 17, 2014Pokud Zeman odmítne některá jména do vlády dosadit, uvažuje Sobotka o podání kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu. Prezident ještě dnes večer v Lánech povečeří se členy končící úřednické vlády premiéra Rusnoka.
Nejvíce premiérů bylo ze sociální demokracie
Z deseti politiků, kteří dosud vedli vládu samostatné ČR, byli čtyři z ČSSD, tři z ODS a tři nestraníci. Bohuslav Sobotka, jedenáctý český premiér, je tedy pátým předsedou vlády z řad sociální demokracie.
Šest z 11 českých premiérů získalo ekonomické vzdělání, které všichni získali na pražské Vysoké škole ekonomické (Klaus, Tošovský, Miloš Zeman, Jiří Paroubek, Fischer, Rusnok).
Vladimír Špidla je vystudovaný historik, Gross absolvoval už jako činný politik práva, Topolánek je původně strojní inženýr, Petr Nečas absolvoval fyziku na brněnské univerzitě. Bohuslav Sobotka vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
| Premiéři České republiky (od 1993): | ||||
|---|---|---|---|---|
| Jméno | Nástup do úřadu | Opuštění úřadu | Strana | Vláda |
| Václav Klaus | 1. ledna 1993 | 2. ledna 1998 | ODS | První vláda Václava Klause (jmenována 2. července 1992, důvěru získala 14. července 1992, podala demisi 2. července 1996, úřadovala do 4. července 1996) Druhá vláda Václava Klause (jmenována 4. července 1996, důvěru získala 25. července 1996, předseda vlády podal demisi 30. listopadu 1997, vláda úřadovala do 2. ledna 1998) |
| Josef Tošovský | 17. prosince 1997 | 22. července 1998 | nestraník | Vláda Josefa Tošovského (jmenována 2. ledna 1998, důvěru získala 28. ledna 1998, podala demisi 17. července 1998, úřadovala do 22. července 1998) |
| Miloš Zeman | 17. července 1998 | 15. července 2002 | ČSSD | Vláda Miloše Zemana (jmenována 22. července 1998, důvěru získala 19. srpna 1998, podala demisi 12. července 2002, úřadovala do 15. července 2002) |
| Vladimír Špidla | 12. července 2002 | 4. srpna 2004 | ČSSD | Vláda Vladimíra Špidly (jmenována 15. července 2002, důvěru získala 7. srpna 2002, předseda vlády podal demisi 1. července 2004, vláda úřadovala do 4. srpna 2004) |
| Stanislav Gross | 26. července 2004 | 25. dubna 2005 | ČSSD | Vláda Stanislava Grosse (jmenována 4. srpna 2004, důvěru získala 24. srpna 2004, předseda vlády podal demisi 25. dubna 2005, vláda úřadovala do 25. dubna 2005) |
| Jiří Paroubek | 25. dubna 2005 | 4. září 2006 | ČSSD | Vláda Jiřího Paroubka (jmenována 25. dubna 2005, důvěru získala 13. května 2005, podala demisi 16. srpna 2006, úřadovala do 4. září 2006) |
| Mirek Topolánek | 16. srpna 2006 | 8. května 2009 | ODS | První vláda Mirka Topolánka (jmenována 4. září 2006, nezískala důvěru 3. října 2006, demise 11. října 2006, úřadovala do 9. ledna 2007) Druhá vláda Mirka Topolánka (jmenována 9. ledna 2007, důvěru získala 19. ledna 2007, vyslovena nedůvěra 24. března 2009, podala demisi 26. března 2009, úřadovala do 8. května 2009) |
| Jan Fischer | 9. dubna 2009 | 13. července 2010 | nestraník | Vláda Jana Fischera (jmenována 8. května 2009, důvěru získala 7. června 2009, podala demisi 25. června 2010, úřadovala do 13. července 2010) |
| Petr Nečas | 28. června 2010 | 10. července 2013 | ODS | Vláda Petra Nečase (jmenována 13. července 2010, důvěru získala 10. srpna 2010, předseda vlády podal demisi 17. června 2013, vláda úřadovala do 10. července 2013) |
| Jiří Rusnok | 25. června 2013 | nestraník | Vláda Jiřího Rusnoka (jmenována 10. července 2013, nezískala důvěru 7. srpna 2013, podala demisi 13. srpna 2013, v úřadě) | |
| Dvě výjimky při sestavování vlády: Josef Lux a Jiří Paroubek |
|---|
| Josef Lux se v prosinci 1997 stal jediným politikem, který byl pověřen k jednání o vládě a který se později nestal jejím předsedou. Pověření dostal od Václava Havla v době krize kolem podvodů ve financování ODS a po následném pádu koaliční vlády Václava Klause (ODS). Tehdejší předseda lidovců Lux vyjednal podporu dočasné vládě v čele s dosavadním guvernérem ČNB Josefem Tošovským. Jedinou výjimkou, kdy prezident po volbách nepověřil jednáním o vládě předsedu vítězné strany, byl v roce 2010 šéf ČSSD Jiří Paroubek (a po jeho odstoupení z funkce první místopředseda Bohuslav Sobotka, který o pověření usiloval). ČSSD tehdy ve volbách zvítězila, nebyla však schopna získat koaličního partnera. Koalici naopak dokázal sestavit předseda druhé ODS Petr Nečas, kterého prezident Klaus šest dnů po hlasování pověřil jednáním o sestavení nového kabinetu. |
