Pokud příměří bude trvat a bude pokračovat jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, není žádný důvod, aby EU sankce zpřísňovala nebo zaváděla jakékoliv další, řekl v úterý Sobotka při návštěvě Plzně.
Naopak německá kancléřka Angela Merkelová v pondělí po jednání s finským premiérem Alexanderem Stubbem uvedla, že nevidí důvod pro rušení sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli jeho přístupu k nepokojům na Ukrajině. Podle kancléřky není vidět na Ukrajině žádný posun k uklidnění situace a k zastavení násilí.
Evropa vyčkává
Evropská unie současnou podobu svých protiruských sankcí v tuto chvíli měnit nehodlá. V úterý se na tom shodli velvyslanci členských zemí EU, kteří diskutovali o hodnocení současné situace na východě Ukrajiny.
Podle diplomatů, pro něž podklady pro jednání připravila evropská diplomatická služba, je na Ukrajině vidět určitý pokrok, a tamní příměří je přes řadu incidentů v zásadě funkční. Přes zastavení eskalace násilí však podle diplomatů zatím nezačal politický proces vedoucí k řešení situace. Proto prý není v tuto chvíli důvod k přehodnocování evropských sankčních opatření. Je přitom pravděpodobné, že o věci se velvyslanci EU budou znovu bavit v říjnu.
„Budeme velmi pečlivě sledovat vývoj na východě Ukrajiny. V případě, že se podaří udržet příměří, v případě, že budou plněny dohody mezi Ruskem a Ukrajinou směřující k deeskalaci napětí, a zejména v případě, že se podaří vyřešit obnovení dodávek ruského plynu na Ukrajinu ještě před tím, než začne zima, pak si myslím, že by EU mohla zvážit přehodnocení těchto sankcí tak, jak byly doposud vůči Rusku nastaveny,“ řekl Sobotka.
Noví partneři - Bělorusko a Kazachstán
V souvislosti se sankcemi proti Rusku a hledáním jiných trhů, posílí české zastupitelské úřady ekonomičtí diplomaté v zemích, kde jsou možnosti pro růst českého exportu, řekl Sobotka. Podle něj se uvažuje o posílení vzájemného obchodu se zeměmi v postsovětském prostoru, s Běloruskem či Kazachstáne, které nejsou součástí obchodní války mezi Ruskem a EU.
Dále o zemích jako je Ázerbájdžán nebo Gruzie, zmínil také Čínu, Indii, Turecko, země Latinské a Jižní Ameriky. „Tady všude bychom rádi posílili diplomatickou aktivitu a ekonomickou diplomacii české vlády,“ řekl Sobotka.
Evropská unie 12. září po týdnu odkladů a diskusí přitvrdila své hospodářské sankce proti Rusku, spuštěné v létě. Hospodářská část sankčního balíku tehdy dál ztížila ruským bankám a ropným firmám přístup na evropské finanční trhy a ještě více omezila export určitého zboží do Ruska. Rozšířen byl také seznam lidí a firem se zmrazeným majetkem a zákazem cestování do EU.
| Výběr dosavadních sankcí EU proti Rusku: |
|---|
| DIPLOMATICKÁ OPATŘENÍ A DALŠÍ KROKY - Summit EU vyzval 16. července Evropskou investiční banku (EIB), aby pozastavila podpisy nových finančních operací v Rusku, členské země unie budou koordinovat své postoje v řídících orgánech Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) tak, aby také tato instituce zmrazila financování nových operací v Ruské federaci. - Summit lídrů vyspělých ekonomik ze skupiny G7, který se konal 4. až 5. června náhradou za zrušené setkání, jež se mělo ve stejném termínu ještě za účasti ruského prezidenta Vladimira Putina odehrát v ruském letovisku Soči, podpořil přerušení vyjednávání o připojení Ruska k Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a k Mezinárodní agentuře pro energii (IEA). - Byl zrušen summit EU-Rusko a nemají se konat ani dvoustranné schůzky s Rusy na nejvyšší úrovni. Přerušena byla rovněž jednání o vízové liberalizaci a nové smlouvě upravující vzájemné obchodní vztahy. Summit EU v červenci také vyzval Evropskou komisi, aby případ od případu vyhodnotila, které programy dvoustranné či regionální spolupráce s Ruskem pozastavit. Projekty týkající se výhradně přeshraniční spolupráce a občanské společnosti budou zachovány. |
| ZMRAZENÍ MAJETKU A VÍZOVÉ SANKCE - Zmrazení majetku a vízové sankce se týkají 95 osob, 23 subjektů má zmrazen majetek v EU. Postiženi jsou jedinci, kteří jsou odpovědni za akce narušující územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny, či firmy, jež měly prospěch z ruské anexe Krymu: například nezákonně převzaly tamní majetek patřící ukrajinským společnostem. |
| RESTRIKCE ZA ANEXI KRYMU A SEVASTOPOLU - Jako výraz nesouhlasu s nezákonnou anexí Krymu a Sevastopolu EU zavedla sankce na dovoz zboží vyráběného na Krymu nebo v Sevastopolu, pokud toto zboží nemá ukrajinský certifikát. - Zároveň EU vyslovila zákaz nových investic v dopravě, telekomunikacích a energetice a v oblastech využívání ropy, zemního plynu a minerálních zásob. Zařízení vztahující se k těmto sektorům nebudou dovážena na Krym a do Sevastopolu a nebudou ani poskytovány příslušné finanční služby. |
| EKONOMICKÉ SANKCE - Občané a společnosti členských států EU nesmějí nakupovat či prodávat nové dluhopisy, vlastní kapitál a další finanční nástroje se splatností delší než 90 dnů, vydané pěti ruskými bankami vlastněnými státem nebo jejich pobočkami. Není také povoleno poskytovat investiční služby pro tyto subjekty nebo s nimi obchodovat. - Embargo na dovoz a vývoz zbraní a vojenského materiálu do Ruska a z něj, vztahující se na všechny položky společného vojenského seznamu EU. - Zákaz vývozu zboží a technologie dvojího užití, vojenského i civilního, do Ruska nebo pro ruskou armádu, včetně všech položek na seznamu zboží dvojího užití EU. - Vývoz vybavení a technologie pro energetiku do Ruska musí nejdříve schválit příslušné úřady členských států. Bude zakázán export zařízení určených k průzkumu a těžbě ropných ložisek v hlubokých vodách, průzkumu a těžbě arktické ropy a projektů na těžbu břidličného plynu v Rusku. |
