Sociální demokraté posunuli termín vnitrostranického referenda, zda být ve vládě s ANO. Důvodem je technická příprava i nejasnosti kolem programu a personálního složení kabinetu.
Výsledky vnitrostranického referenda o možném vstupu ČSSD do vlády s ANO, kterou by tolerovali komunisté, bude mít vedení partaje nejdříve v první polovině května. Hlasování se tedy neuskuteční krátce po sjezdu sociální demokracie, který se koná přespříští sobotu.
„Pokud by šlo vše podle plánu, první možné datum uspořádání referenda je pátého května,“ řekl deníku E15 šéf socialistů Jan Hamáček. Důvodem minimálně měsíčního časového odstupu od rokování v Hradci Králové je podle něj nutnost připravit hlasování technicky. „Nebude korespondenční jako minule, ale elektronické,“ upřesnil.
Část socialistů navíc míní, že do sjezdu nebudou ještě známy všechny detaily dohody s uskupením Andreje Babiše. „Předpokládáme, že budeme znát jen rámcové obrysy ujednání. A personální otázky týkající se ministerstev budeme řešit asi až po sjezdu,“ odhadl předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka.
Při historicky prvním vnitrostranickém referendu v roce 2014 měla strana 22 tisíc členů. Nyní jich eviduje necelých 19 tisíc. Před čtyřmi lety straníci odpovídali na tři otázky, tentokrát je čeká jen jedna. Hamáček si myslí, že sjezd ji schvalovat nebude. „Asi všichni tušíme, jaká ta otázka bude: Souhlasíte s účastí ČSSD v koaliční vládě ano, nebo ne?“ uvedl.
Elektronické hlasování oproti korespondenčnímu má několik úskalí. Vedení musí například vytvořit databázi kontaktů, což je časově náročné. Přes třicet procent členů je také starších šedesáti let a není jisté, zda všichni mají e-mailové adresy. To je třeba zjistit a případně zařídit, aby si je založili.
| Šéf ČSSD Jan Hamáček předložil předsedovi komunistů Vojtěchu Filipovi seznam deseti oblastí, kde se rozcházejí vyjednávači ČSSD s ANO. Pomoci s jejich prosazením by podle jeho představ mohla právě spolupráce s KSČM, která by podle dosavadních plánů tolerovala menšinový kabinet ANO a ČSSD. Mezi priority patří například zálohované výživné, bankovní daň, zákaz privatizace veřejných služeb a firem se státní účastí, zavedení nemocenské v prvních třech dnech stonání ve výši 60 procent, zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun a garance nezvyšování spoluúčasti pacientů. |
