Podání první ústavní žaloby pro velezradu dnes schválil Senát. Důvodem je kontroverzní novoroční amnestie a otálení s podpisem smluv a jmenováním soudců. Pro podání žaloby hlasovalo 38 senátorů, 30 bylo proti.
Pospíšil očekává, že soud písemné znění žaloby obdrží v úterý. Následující den ji pak dostane na starost některý ze soudců. Určí jej algoritmus používaný při rozdělování plenárních kauz. Soudce zpravodaj pak upře veškerou svou pozornost právě na ústavní žalobu, která se stane hlavním tématem také při poradách celého pléna.
Po obdržení žaloby bude soud nejprve zkoumat, zda jsou splněny všechny podmínky pro její věcné projednání. Pospíšil naznačil, že soud už nyní uvažuje o jednom výkladovém problému. Zákon o Ústavním soudu říká, že případná prezidentova dobrovolná rezignace není důvodem k zastavení řízení o ústavní žalobě. Norma ale v současném znění konkrétně neuvádí, co se stane, když prezidentovi v průběhu řízení vyprší mandát.
Jde zřejmě o neúmyslnou mezeru v zákoně, uvedl Pospíšil. V novelizovaném znění, platném od 8. března letošního roku, už zákonodárci jasně uvádějí, že na řízení o ústavní žalobě nemá vliv ani řádné vypršení prezidentova mandátu.
Pokud soud ústavní žalobu neodmítne z procesních nebo formálních důvodů, musí před svým konečným rozhodnutím svolat veřejné jednání. Jeho průběh detailně popisuje zákon. Právě kvůli nutnosti svolat veřejné jednání by se mohlo rozhodování o ústavní žalobě prodloužit. Soud musí prezidenta i zástupce Senátu vyrozumět nejméně deset dnů předem.
Pro řízení o ústavní žalobě se podle zákona přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu, upravující trestní řízení. Prezident má právo zvolit si jednoho nebo více obhájců, alespoň jeden z nich musí být advokátem. Prezident, jeho obhájci a zástupce Senátu mají právo vyjádřit se k prováděným důkazům, klást případným svědkům a znalcům otázky, podávat návrhy na doplnění dokazování.
Po ukončení ústního jednání, které může být i vícedenní, Ústavní soud na uzavřené poradě buď žalobě vyhoví a rozhodne, že se prezident republiky dopustil velezrady, anebo ho ústavní žaloby zprostí. Pokud žalobě vyhoví, ztratí prezident podle zákona svůj úřad i způsobilost jej znovu nabýt. Klaus, který už tak jako tak nebude ve funkci, by teoreticky mohl přijít o plat a další požitky, jež mu náleží po skončení mandátu.
| Výběr prezidentů, kteří podstoupili proces návrhu na odvolání z funkce (impeachmentu) nebo kvůli jeho hrozbě odstoupili z funkce: | |
|---|---|
| Srpen 1974 | Hrozba impeachmentu kvůli skandálu Watergate přinutila odstoupit amerického prezidenta Richarda Nixona. V USA poprvé čelil ústavní obžalobě v roce 1869 prezident Andrew Johnson, který byl obviněn z porušování zákonů. Od sesazení jej zachránil rozdíl jediného hlasu. |
| Prosinec 1998 | Prezident USA Bill Clinton byl obviněn z křivé přísahy a maření spravedlnosti v sexuální aféře s bývalou stážistkou v Bílém domě Monikou Lewinskou. Stal se druhým prezidentem v americké historii, který čelil impeachmentu. Aféru nakonec Clinton ustál. V poslední den svého mandátu připustil, že v kauze lživě svědčil. Byl potrestán jen symbolicky pětiletým zákazem právní praxe a pokutou 25.000 dolarů (v dnešním kurzu zhruba 493.000 Kč). |
| Květen 1999 | Poslední z několika neúspěšných pokusů o sesazení bývalého ruského prezidenta Borise Jelcina, který byl obviněn mimo jiné z odpovědnosti za rozpad Sovětského svazu, z protizákonného rozehnání parlamentu v roce 1993 či z rozpoutání války v Čečensku. |
| Duben 2004 | Litevský parlament odvolal z funkce prezidenta Rolandase Paksase po 15 měsících u moci kvůli porušení ústavy. Paksas byl obviněn ze styků s organizovaným zločinem. Do vyšší politiky se vrátil již v roce 2009, kdy byl zvolen do Evropského parlamentu za svou populistickou stranu Pořádek a spravedlnost. |
| Únor 2012 | Německý prezident Christian Wulff rezignoval pod tlakem série afér z dob, kdy byl premiérem spolkové země Dolní Sasko, a začal být vyšetřován kvůli podezření, že v této éře zneužil svého postavení. |
| Duben 2012 | Maďarský prezident Pál Schmitt odstoupil poté, co maďarský týdeník HVG v lednu zveřejnil zprávu, že Schmitt před dvaceti lety pravděpodobně opsal značnou část své disertační práce. Prezident obvinění z plagiátorství odmítl, kvůli skandálu se ale dostal v Maďarsku pod značný tlak. V březnu mu senát jeho domovské Semmelweisovy univerzity doktorát odebral, krátce nato Schmitt rezignoval. |
| 4. března 2013 | Senát schválil ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause pro velezradu. Jde o první žalobu na prezidenta v historii ČR. Důvodem byla kontroverzní novoroční amnestie a otálení s podpisem smluv a jmenováním soudců. Pro podání žaloby Ústavnímu soudu hlasovalo 38 senátorů, zbývajících 30 přítomných bylo proti. |
| O návrhu opozice na podání obžaloby na slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče za údajné porušení ústavy začal nedávno jednat i slovenský parlament. Gašparovič podle opozice porušil ústavu tím, že nejmenoval parlamentem zvoleného kandidáta Jozefa Čentéše generálním prokurátorem. Poslanci budou v jednání o návrhu obžalovat hlavu státu pokračovat 12. března. | |
