Zproštění viny se týká sledování nejen Radky Nečasové, ale i druhé části obžaloby, která obžalovaným vytýkala sledování dvojice zaměstnanců z úřadu vlády. „Skutky uvedené v obžalobě nejsou trestným činem,“ řekla soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová.
Podle advokáta Nečasové Eduarda Bruny nemůže odvolací soud jeho klientku odsoudit. „Podle zákona jestliže člověk je zproštěn nalézacím soudem, odvolací soud ho nesmí odsoudit. To nejde, to zákon nedovoluje. Čili to znamená, že můžeme očekávat jenom to, že bude rozhodnutí potvrzeno, nebo to odvolací soud vrátí s pokyny zpět nalézacímu soudu,“ řekl.
„Rozsudek považujeme za nezákonný. Mohla být vyloučena veřejnost, rád bych si poslechl úvahy soudu,“ míní naopak Bajger novinářům. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které případ dozoruje, prý připouštělo variantu, že se případ bude znovu řešit před Městským soudem v Praze jako odvolací instancí. „Bude ještě druhé kolo, myslím, že to bude o něčem jiném,“ uvedl.
Čtěte
Osvobozující verdikt u čtveřice obžalovaných Bajgara „poměrně překvapil“. „Zásadní změna v důkazní situaci nenastala. Jsem nespokojený. Kdo by nebyl,“ dodal žalobce.
Sledování versus kontrasledování
Podle tvrzení obžaloby Nečasová (tehdy Nagyová) v roce 2012 zpravodajcům neoprávněně nařídila sledování tehdejší manželky expremiéra Petra Nečase Radky. Kauza vedla k pádu Nečasova kabinetu, Nagyová se následně za bývalého předsedu vlády provdala.
Nagyová i zpravodajci obvinění odmítli. Představitelé rozvědky uvedli, že dostali úkol „z nejvyšších míst“, aby provedli takzvané kontrasledování, tedy prověřili podezřelý pohyb kolem manželky premiéra a bezpečnostní riziko pro stát.
Státní zástupce pro Nečasovou v závěrečné požadoval tři a půl roku vězení, pro zpravodajce požadoval tresty v rozmezí tří až čtyř let odnětí svobody.
Soud změnil názor
Soudkyně Helena Králová projednávala kauzu již loni v červnu. Janě Nečasové tehdy uložila roční podmínku. Případy bývalých šéfů rozvědky předala ministerstvu obrany, aby je vyřešilo jako kázeňské provinění. Trestní stíhání Pohůnka zastavila. Proti rozhodnutím podali žalobci odpor a stížnosti, ohradil se také Páleníkův advokát.
V případě podmínky Nečasové to znamenalo hlavní líčení. Ostatní rozhodnutí ještě zkoumal Městský soud v Praze, který případ Králové nakonec vrátil, aby celou čtveřici projednala v hlavním líčení.
Další kauzy
Kauza zneužití vojenské rozvědky byla první z několika, které se týkají Nečasové. Je obviněná také z údajného uplácení poslanců funkcemi, v případu je obviněný i Nečas. Žalobci ji nedávno obvinili ještě z krácení darovací daně, kterou údajně neodvedla z kabelek a šperků. Stát podle obvinění připravila o 705 925 korun, za což jí hrozí až deset let vězení. Nečasová podala proti tomuto obvinění stížnost k nejvyššímu státnímu zastupitelství.
Žalobci ji chtěli obvinit z korupce, neměli ale dostatek důkazů. Městský soud v Praze má na stole rovněž obžalobu ohledně údajného vynášení informací z Bezpečnostní informační služby, jednání zatím nebylo nařízeno.
| Profily souzených v kauze údajného zneužití armádní tajné služby |
|---|
| Jana Nečasová, dříve Nagyová (50): Soud ji nepravomocně zprostil obžaloby, státní zástupce navrhoval 3,5 roku vězení. Loni v červnu ji soud uznal vinnou a udělil jí trestním příkazem roční podmínku s odkladem na čtyři roky, proti čemuž se odvolali Nečasová i žalobce. Od července 2010 do léta 2013 vrchní ředitelka kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS), s nímž měla milenecký poměr a za kterého se v září 2013 provdala. Podle žalobců představuje pojítko mezi více případy. Kromě kauzy zneužití VZ je obviněná kvůli údajnému uplácení poslanců funkcemi a vynášení informací z Bezpečnostní informační služby (BIS) a také v případů údajného krácení daně za luxusní dary. Původně prodavačka v kantýně a mzdová účetní podniku Chodos z Chodova působila od listopadu 1996 jako asistentka senátora ODS Vladimíra Kulhánka. Rovněž byla oblastní manažerkou občanských demokratů v Karlových Varech. V září 2005 se stala šéfkou provozního oddělení hlavní kanceláře ODS v Praze. V roce 2006 si ji tehdejší místopředseda strany Nečas vzal s sebou na MPSV, aby mu vedla kancelář. Od ledna do července 2010 Nagyová pracovala jako poradkyně na ministerstvu obrany. Následně zamířila na Úřad vlády jako ředitelka Nečasova kabinetu. |
| Milan Kovanda (45): Soud jej nepravomocně zprostil obžaloby, státní zástupce navrhoval tři roky a deset měsíců vězení. Podle rozhodnutí soudu z loňského června se mělo jeho rolí v případu zabývat ministerstvo obrany v rámci kázeňského řízení, v září ale pražský městský soud vrátil případ k novému projednání. V čele Vojenského zpravodajství (VZ) stál od počátku listopadu 2012. Po vypuknutí skandálu v létě 2013 byl postaven mimo službu a loni v říjnu nahrazen Janem Berounem. Podle obžaloby věděl o sledování osob, které měla domluvit Jana Nečasová s Kovandovým předchůdcem ve vedení VZ Ondrejem Páleníkem; navíc prý sledování prováděné soukromou agenturou platil z rozpočtu VZ, čímž údajně způsobil škodu 125 tisíc korun. Absolvent vojenské vysoké školy ve Vyškově byl mimo jiné v letech 2006 až 2010 velitelem 601. skupiny speciálních sil. Od května 2010 do listopadu 2012 působil jako zástupce velitele společných sil. Kovanda má za sebou zahraniční misi KFOR na území Kosova. Třikrát se zúčastnil i alianční operace v Afghánistánu. Je nositelem řady vojenských vyznamenání. |
| Ondrej Páleník (50): Soud jej zprostil obžaloby, státní zástupce navrhoval 3,5 roku vězení. Podle rozhodnutí soudu z loňského června se mělo jeho rolí v případu zabývat ministerstvo obrany v rámci kázeňského řízení, ministerstvo ale uvedlo, že nemůže Páleníka potrestat, protože není činným vojákem. V září pak pražský městský soud vrátil případ k novému projednání. Od června 2007 do října 2012 stál v čele Vojenského zpravodajství, posléze byl předsedou Správy státních hmotných rezerv (SSHR). Podle žaloby s ním Nagyová krátce před jeho odchodem z tajné služby neoficiálně vyjednala sledování tehdejší Nečasovy manželky Radky a dalších dvou osob. Původně kariérní voják narozený na Slovensku strávil většinu své aktivní služby u prostějovských výsadkářů. Zúčastnil se první války v Perském zálivu a v letech 2004 až 2006 velel českému kontingentu v Afghánistánu. Pět let vedl 601. skupinu speciálních sil z Prostějova. V roce 2007 se stal šéfem Vojenského zpravodajství a v čele armádní rozvědky vydržel až do svého odvolání na podzim 2012. Následně zamířil do čela Správy SSHR. Po vypuknutí kauzy se zneužíváním VZ mu bylo poskytnuto volno a loni v únoru byl z vedení správy odvolán. |
| Jan Pohůnek: Soud jej zprostil obžaloby, státní zástupce navrhoval tři roky a čtyři měsíce vězení. Už loni v červnu bylo jeho trestní stíhání nepravomocným rozhodnutím soudu zastaveno. Verdikt ale nadřízený soud zrušil. Bývalý zpravodajec a ředitel odboru kontroly a vnitřní bezpečnosti VZ. Předloni mu skončila pracovní smlouva s VZ, které s ním kontrakt neprodloužilo. Podle žaloby zařizoval sledování osob, které si u jeho nadřízených Páleníka a Kovandy objednala Nagyová. Navíc se prý, stejně jako Kovanda, podílel na placení sledování soukromé firmě z prostředků VZ. |
