Soud rozhodne v kauze firmy, která ve Vrběticích měla zakázané miny

Stovky milionů. Zásah ve Vrběticích stál armádu, policii a hasiče do konce roku 2015 celkem 350 milionů korun. Poslední kamion se zbrojním materiálem odjel koncem prosince. Vyvezeno jich bylo na 550.

Stovky milionů. Zásah ve Vrběticích stál armádu, policii a hasiče do konce roku 2015 celkem 350 milionů korun. Poslední kamion se zbrojním materiálem odjel koncem prosince. Vyvezeno jich bylo na 550. Zdroj: CTK

Více než rok a půl od výbuchů v muničním areálu ve Vrběticích začne dnes ve Zlíně soud s firmou, která v jednom z hangárů skladovala pět stovek min. Podle obžaloby pochybila, protože jejich používání zakazuje Ottawská konvence z roku 1997, k níž se připojilo i Česko.

Nejde však o ostravskou Imex Group spojovanou s oběma explozemi, při nichž zahynuly dva její zaměstnanci, ale o Excalibur Army zbrojaře Jaroslava Strnada. Na vyšetřování jeho společnosti se už předloni zaměřil policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Nikdo z Imexu dosud obviněn ani obžalován nebyl.

Podle Strnadova mluvčího Andreje Čírtka vytvořily orgány činné v trestním řízení umělou kauzu. „Ve Vrběticích nevybuchly sklady pronajímané Excaliburem. Soudem řešený případ údajně zakázaných min se výbuchů nijak netýká,“ řekl.

Prvoinstanční soud naplánoval líčení do čtvrtka. Rozhodnout by měl hlavně to, zda se na miny mezinárodní smlouva skutečně vztahuje. Zatímco obžaloba se opírá o posudek policejního pyrotechnika, protistrana má k dispozici několik posudků včetně stanovisek maďarského vojenského znalce a maďarského ministerstva obrany. Právě od něj Excalibur ve veřejném tendru miny koupil. Ottawskou konvenci přitom podepsalo jak Česko, tak Maďarsko.

Obžalovaní nemohli vědět, že si Česko vykládá tutéž mezinárodní smlouvu jinak než Maďarsko, uvedla obhájkyně Excaliburu.

Paradoxní je také skutečnost, že s dovozem min souhlasil příslušný český policejní orgán stejně jako české ministerstvo průmyslu a obchodu, jejichž povolení jsou v takových případech nezbytná.

Obhájkyně Excaliburu Dana Libochowitzová připomíná, že trestný čin držení zakázaných bojových prostředků předpokládá úmysl na straně viníků. „Obžaloba znak tohoto trestného činu nijak nevysvětluje. Proč by pracovníci miliardové společnosti měli chtít či měli být srozuměni s tím, že ohrozí sebe i firmu zaměstnávající pět set lidí kvůli bezvýznamnému objemu munice? Obžalováno je pět osob od generálního ředitele až po skladníka, kteří nemohli vědět, že Česko si vykládá tu samou mezinárodní smlouvu jinak než Maďarsko,“ zdůraznila Libochowitzová.

Státní zástupce Leo Foltýn trvá na argumentech obžaloby. „Důvodnost a zákonnost zahájení trestního stíhání je opřena o provedené procesní úkony, které jsou zaznamenány a shromážděny ve vyšetřovacím spisu,“ konstatoval.