Staňkovo loučení: před odchodem vzkřísil zákon o památkách

Nyní již bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) těsně před svým odchodem z funkce předložil návrh nového památkového zákona, který má nahradit dosud platný zákon z roku 1987.

Nyní již bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) těsně před svým odchodem z funkce předložil návrh nového památkového zákona, který má nahradit dosud platný zákon z roku 1987. Zdroj: ČTK

Krátce před svým odchodem poslal exministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) do mezirezortního řízení návrh nového památkového zákona. Očekávaná předloha, která má nahradit dosud platný zákon o státní památkové péči z roku 1987, přitom vychází z návrhu předešlého ministra kultury Daniela Hermana (KDU- -ČSL), který sněmovna odmítla.

Staněk se rozhodl z Hermanova návrhu vyřadit řadu pasáží, které před lety rozdělovaly poslance, například pasáže o archeologii. „Mezi nejvýznamnější přínosy zákona patří například kompenzace nákladů vlastníkům nemovitostí v památkových územích,“ uvedl ministr v předkládací zprávě.

Na podporu od státu by tak nově neměli dosáhnout jen ti, jejichž nemovitosti byly prohlášeny za kulturní památku, ale i majitelé budov, které se nacházejí v památkové zóně. Dále zákon reviduje řadu dalších oblastí, například úpravu sankcí či snižování administrativy.

Opoziční Piráti Staňkův návrh kritizují a chystají se předložit vlastní úpravu. „Spíš než o vážně míněný návrh zákona jde o osobní pomstu pana ministra vůči památkám. Navíc zcela ignoruje některé zásadní problémy, na které v ochraně památek a kulturního dědictví narážíme,“ řekl poslanec Lukáš Černohorský (Piráti), podle kterého návrh neřeší zejména dvoukolejnost rozhodování o památkové péči.

Dlouhodobě má Národní památkový ústav pravomoc vydávat jen doporučující stanoviska, závazná rozhodnutí vydávají obce a kraje. Kvůli zachování tohoto stavu byl kritizován i Hermanův návrh. Piráti chtějí sjednotit posuzování památek i rozhodování o jejich budoucnosti do státního památkového úřadu, který by vznikl přeměnou NPÚ.

Staňkův návrh kritizuje také Česká komora architektů, podle které se zákon soustřeďuje jen na konzervaci památek. Majitel chráněné budovy například nemá nárok na státní podporu v případě její opravy.

Své připomínky poslala také řada obcí a krajů, ministerstev a státních úřadů. Ministerstvo pro místní rozvoj například poukazuje na připravovaný návrh stavebního zákona. Obě normy by podle rezortu měly být více v souladu.

S návrhem nesouhlasí Národní památkový ústav. „Nevím, jaké bylo zadání, ale oslabení role Národního památkového ústavu je zjevné,“ uvedla generální ředitelka ústavu Naděžda Goryczková, podle které nebyl návrh s NPÚ konzultován.

Ústav je podle ředitelky upozaděn především v rozhodování o kulturních památkách, nově by se ústav například neměl vyjadřovat ke všem památkám a zásahům v rezervacích a zónách jako dosud, ale jen k vybrané části. V tom je Staňkův návrh ještě přísnější než Hermanův. „Může to mít ve své podstatě velmi negativní dopady na kvalitu péče o kulturní dědictví České republiky,“ dodala Goryczková. Kromě toho by ústav nově neměl mít možnost si prodloužit dvacetidenní lhůtu při rozhodování o komplikovanějších případech.

NPÚ kritizuje také rozhodnutí vynechat z nového zákona archeologii. Tato pasáž zůstane v původním zákoně, jehož osekaná verze bude fungovat souběžně vedle nového Staňkova zákona. „Je zřejmé, že pro veřejnost bude toto řešení značně matoucí," dodala ředitelka ústavu.