Už třináct konsorcií zaměřených na energetiku či stavebnictví vzniklo ve spolupráci nových výzkumných center a soukromého sektoru. Společné vklady dosáhly dvou miliard korun.
Snaha Technologické agentury ČR o zapojení velkých i menších firem do fungování výzkumných center za desítky miliard korun financovaných převážně ze zdrojů EU přináší první výsledky. S některými centry už vytvořily třináct konsorcií, do nichž stát v příštích čtyřech letech vloží 1,5 miliardy. Soukromý sektor přispěje pěti sty miliony.
První konsorcia začala fungovat od letošního ledna. „Mají před sebou maximálně šestiletou etapu, v níž budou firmy na základě znalosti trhu spolupracovat s centry na konkrétních výzkumných tématech, jako je například moderní strojírenství či stavebnictví,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 šéf Technologické agentury Petr Konvalinka s tím, že výsledky se vždy po dvou letech vyhodnotí.
Agentura, která propojuje vědecká pracoviště s privátními subjekty s cílem přinášet inovace využitelné v praxi, předpokládá, že konsorcia obsáhnou progresivní oblasti průmyslu. Zatím je pokryta energetika, strojírenství, stavebnictví, informační technologie nebo obnovitelné zdroje.
V konsorciích jsou spolu s výzkumnými organizacemi a univerzitami zpravidla dvě až tři desítky českých i nadnárodních firem zastoupených v tuzemsku. Mimo jiné je to Aero Vodochody, Meopta, Škoda Auto, Siemens a Crytur.
Made with Visme Presentation Maker
„V několika konsorciích je České vysoké učení technické. A jsou tam i menší firmy,“ podotkl Konvalinka, který je bývalým rektorem ČVUT.
Příští rok vypíše Technologická agentura další veřejnou soutěž na zapojení do konsorcií. „Jsou oblasti, které dosud nebyly výzkumnými centry pokryty. Chybí třeba chemický průmysl,“ dodal Konvalinka.
Podle odborníků je zřejmé, že všech 48 nových center nepřežije. Ohroženo je deset až patnáct procent menších, některá se případně spojí. Z osmi velkých, kam patří laserové pracoviště ELI Beamlines u Prahy, brněnský CEITEC nebo ostravský „superpočítač“ IT4innovations, by se měla udržet všechna. I proto, že mají být hlavním nástrojem mezinárodní spolupráce.
Místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Petr Dvořák označil dřívější rozhodnutí o vybudování center za nesystémové. „Na začátku byla vyzvána, aby nabídla něco, co může sloužit ostatním jako velká výzkumná infrastruktura. Nyní si ale musíme ujasnit, zda je to přesně to, co jsme chtěli, a funguje to,“ uvedl.
Centra nyní získávají od ministerstva školství a Akademie věd ČR 1,72 miliardy korun ročně. V letech 2020 až 2022 bude částka dosahovat 1,89 miliardy.
2 miliardy korun - částka, kterou vloží dohromady stát a firmy v letech 2019 až 2022 do společných konsorcií s výzkumnými centry 13 - počet konsorcií výzkumných center a firem, které začaly fungovat od ledna; vznikat budou další 41 miliard korun - cena za vybudování výzkumných center; EU z této částky zaplatila 35 miliard, tedy 85 procent 48 - počet výzkumných center, která jsou součástí konsorcií |
