Česko se aktuálně řadí mezi evropské země s nejnižším tempem růstu HDP. Pomoci nastartovat tuzemskou ekonomiku by mohla rychlejší digitalizace státní správy i popularizace automatizace v soukromém sektoru. Vyplynulo to z diskuse místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) se zástupci Národní ekonomické rady vlády (NERV), Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a soukromého sektoru. Konferencí Institutu pro veřejnou diskuzi na téma Může být digitalizace státní správy cestou ke snížení schodku rozpočtu? provedl 16. října šéfredaktor e15 Nikita Poljakov.
Výsledky Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI), které každoročně zpracovává Evropská komise, ukazují, že si Česko v oblasti digitalizace zatím nestojí dobře. Z 27 členských zemí se umístilo na 20. místě. „Je potřeba se dívat na jednotlivé aspekty studie, skóre některým zemím zvyšuje třeba míra zasíťování,“ upozornil na konferenci Bartoš. Podle hodnotící komise představuje problém hlavně úroveň digitálních dovedností občanů a nedostatečné využití technologií v soukromých společnostech.
Firmy mohou k digitalizaci motivovat příběhy
„Řada podniků nemá o digitalizaci zájem, protože neví, v čem přesně by jí mohla pomoci,“ myslí si člen NERV a ředitel Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod. Klíčová je podle něj popularizace a představování konkrétních nástrojů, které mohou firmy využívat. „Česko by mělo hledat inspiraci v zahraničí a spolupracovat na digitalizaci na úrovni Evropské unie,“ dodal.
K popularizaci může podle Katariny Kakalíkové ze společnosti Mastercard přispět soukromý sektor. „Je třeba vysvětlovat konkrétní výhody, které přijdou pro konkrétní druhy podnikání. My máme program digitalizace pro mikro a malé podniky, ve kterém se zaměřujeme mimo jiné na rovnost příležitostí a zvyšování kompetencí zaměstnanců v digitální oblasti,“ řekla na konferenci.
Tuzemskému IT chybějí ženy
Účastníci debaty se shodli, že velký problém představuje nedostatečná vzdělanost v sektoru informačních technologií. „Z našich průzkumů vyplývá, že až 80 procent zaměstnanců necítí potřebu se dovzdělávat nebo přeškolovat. Problém je také malé zastoupení žen v sektoru. V Česku tvoří pouze devět procent,“ řekl Bartoš. Celoevropský průměr je přitom dvacet procent.
Mladí lidé se v technických oborech často mnohem rychleji rozvíjejí mimo oficiální instituce. „Zatímco zájemců o vysokoškolské vzdělávání v technických oborech stále přibývá, klesá počet úspěšných absolventů,“ upozornil ředitel NÚKIB Lukáš Kintr. „Z vlastních zkušeností vím, že ti nejúspěšnější v technických oborech často nemají vystudovanou vysokou školu,“ dodal.
Chybí také motivace expertů na informační a komunikační technologie vstupovat do státní správy, většina z nich míří rovnou do soukromého sektoru. „Rozdíl mezi platem ve státní správě a v soukromých společnostech pro IT pracovníky je 36 procent,“ uvedl Bartoš. U kyberbezpečnostních oborů navíc není možné čerpat benefity v podobě práce z domova a všichni zaměstnanci musejí projít prověrkou.
Zájem o eGovernment stoupá
Naopak pozitivní trend lze podle Institutu pro veřejnou diskuzi pozorovat v rozvoji eGovernmentu. V roce 2018 se státem přes internet komunikovalo 53 procent Čechů, nejnovější data ukazují až 68 procent. „Například společně s Generálním finančním ředitelstvím a ministerstvem financí jsme úspěšně v říjnu zavedli možnost předvyplnění daně z nemovitostí. Zároveň v roce 2022 bylo poprvé v historii přijato více elektronických přiznání k dani z příjmu než těch klasických, papírových, 1,9 milionu elektronických a 980 tisíc papírových,“ zmínil příklady digitalizace státního sektoru Jakub Holub z IBM Consulting.
Do konce roku by měla vláda podle Bartoše spustit nový a uživatelsky přívětivější Portál občana. V tom příštím plánuje rezort pro digitalizaci spustit například službu eDoklady, díky které by bylo možné si uložit občanský nebo řidičský průkaz do mobilního telefonu.
Portál občana v současné podobě využívá kolem 900 tisíc uživatelů, velká část Čechů ale podle Bartoše stále neví, co vše si může vyřídit online. Pro usnadnění uživatelského přístupu k některým službám potřebují systémy dostatek dat, která podle něj stát má. „My teď musíme stát naučit je sdílet, používat a nastavit informační toky tak, aby odpovídaly realitě,“ dodal ministr.
