Rozpočtová politika se má přizpůsobovat fiskálním pravidlům, nikoli tato pravidla ohýbat při první krizi, varuje Národní rozpočtová rada ve studii o významu dluhové brzdy v Česku. Kvůli rozvolňování rozpočtových pravidel za minulé vlády se podle rady zvýšilo riziko nárazu na dluhovou brzdu, která činí 55 procent HDP. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jenž sestavuje státní rozpočet pro letošní rok, uvedl, že pokud nedojde ke konsolidaci veřejných financí, stát dosáhne dluhové brzdy už za dva roky.
Státní dluh loni stoupl na rekordních 2,5 bilionu korun. Od roku 2019 přes pandemické roky se zvýšil z 28,5 procenta HDP na současných 42 procent.
„Pokud bychom pokračovali v tomto tempu zadlužování, na dluhovou brzdu narazíme v roce 2024,“ tvrdí ministr. Pokud stát brzdy dosáhne, musí vláda i samosprávy předložit vyrovnané rozpočty. Anebo také brzdu zvýšit, k čemuž se ministři vyjadřovat příliš nechtějí.
Rada vedená Evou Zamrazilovou varuje před lehkovážným porovnáváním výše českého zadlužení se situací v ostatních evropských státech, ze kterého vychází Česko velmi dobře. Země totiž podle rady nemá vyřešenou důchodovou reformu, dobudované dálnice a zadlužení ostatních zemí navíc odpovídá současnému propadu ekonomiky. Pokud by však Česko zůstalo trvale vysoce zadlužené a situace se ještě zhoršovala, náklady na obsluhu dluhu by mohly začít bránit dalšímu rozvoji země.
Ze studie vyplývá, že náklady na obsluhu dluhu – nyní kolem 40 miliard korun ročně – zvyšují jak rostoucí úrokové sazby, tak míra zadlužení země. Do budoucna to může být tempem až několika desítek miliard korun ročně navíc.
„Čím vyšší je úroveň veřejného zadlužení, tím obtížnější je následná konsolidace, protože vyšší dluhová služba automaticky ubírá prostor veškerým jiným výdajům,“ shrnuje rada. Takto utracené peníze mohou podle ní chybět například v investicích do infrastruktury nebo při vyplácení důchodů.
O to důležitější je podle rady respektovat dluhovou brzdu. Ta je jednou ze dvou pojistek rozpočtové odpovědnosti. Druhou je výdajové pravidlo, kde původně platilo, že strukturální deficit smí dosáhnout maximálně jednoho procenta hrubého domácího produktu.
Exministryně financí Alena Schillerová (ANO) se v roce 2020 rozhodla toto pravidlo dvakrát novelizovat, nejprve zvýšila limit až na čtyři procenta HDP, podruhé ke konci roku už žádný strop nestanovila.
„Důsledkem dvojího rozvolnění pravidla bylo zvýšení rizika nárazu na dluhovou brzdu v průběhu příštích několika let,“ varuje úřad, který odhaduje kolizi mezi lety 2026 a 2027.
