V průměru o tisícikorunu měsíčně navíc na energie nebo na nájmy by mohly už od října dostávat další desítky tisíc domácností. Peníze by stát vyplácel zpětně od července. S rozšířením okruhu lidí, kterým by se příspěvek na bydlení zvýšil nebo by na něj nově dosáhli, počítají ministři práce a financí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Zbyněk Stanjura (ODS). Přesné parametry pomoci má kabinet stanovit v září, souhlas parlamentu nepotřebuje.
Podle Národní ekonomické rady vlády by štědřejší dávka zvýšila výdaje státního rozpočtu přibližně o dvě miliardy korun ročně. Za první pololetí stát na příspěvek na bydlení vydal přes 3,8 miliardy korun.
Pomoc minulý měsíc obdrželo téměř 177,5 tisíce domácností, průměrná výše příspěvku na bydlení činila přes 4100 korun. Na tak vysokou částku ovšem nedosáhnou zdaleka všichni. Překážkou jsou příliš nízké normativní náklady neboli limity pro výpočet této dávky, které vláda dosud nezvýšila.
Kalkulačka: Příspěvek na bydlení 2022 >>>
„Do stanovených normativů se vejde a plný příspěvek dostává 70 procent příjemců. Zbytek má dávku krácenou,“ potvrdil šéf rezortu práce a sociálních věcí Jurečka. „Budeme rozhodovat v druhé polovině září, abychom byli schopni normativy upravit k 1. říjnu,“ dodal.
Příspěvek 5000 korun na dítě? Kdo a jak si o něj může zažádat?
Další domácnosti, na které nyní těžce doléhají vysoké ceny elektřiny a plynu, pak tuto podporu kvůli stávajícímu zastropování ani nárokovat nemohou. Kolik by jich mohlo na peníze od října nově dosáhnout, stát nyní počítá. „Změna normativů vyplyne až z dat o aktuálním odhadu růstu nákladů na energie, který momentálně zpracovává ministerstvo průmyslu a obchodu s Energetickým regulačním úřadem,“ uvedl mluvčí rezortu práce Jakub Augusta. Nakolik se rozšíří okruh lidí, kteří na příspěvek budou mít po úpravě normativů nárok, se zatím přesně neví. „Neznáme přesné parametry změn,“ podotkl Augusta.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) považuje dávku za jeden z nástrojů, jimiž může vláda účinně pomáhat. Problémy se získáním příspěvku na bydlení mají především jednočlenné a dvoučlenné domácnosti seniorů. „Normativní náklady u více než poloviny potenciálních žadatelů stropují uznatelné výdaje a tím i příspěvek o více než jeden tisíc korun,“ uvádí NERV v Balíčku opatření na zmírnění dopadů energetické chudoby.
Podle rady se celkové měsíční náklady na bydlení od listopadu 2021 zvýšily u průměrné domácnosti o dva tisíce korun, přičemž do prosince lze očekávat další růst. „To se promítá do zastarávání normativů, které nestačí valorizovat pouze zpětně,“ připomíná NERV.
Debatu o příspěvku odstartoval premiér Petr Fiala, když předminulý týden řekl, že občané zaplatí za bydlení maximálně 30 procent svých příjmů a v Praze pak 35 procent včetně poplatků za energie nebo vodu. „Veškeré náklady nad to je stát připraven uhradit,“ prohlásil Fiala.
Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni však premiérovi připomněl, že nezapočítal právě státem stanovené limity. „Příspěvek na bydlení mohou nárokovat lidé, pokud za bydlení platí více než třetinu svých příjmů, avšak maximálně do výše normativních nákladů,“ napsal na Twitteru. Hůle podotkl, že vláda přes enormní růst cen zastropování zatím nezvýšila.
Pro letošek se normativy v nájmu podle počtu členů domácností a velikosti bydliště pohybují od 6746 do 22 495 korun. Například v Praze činí pro samotného člověka 10 121 korun, pro tříčlennou rodinu 18 312 korun. V okresním městě pro jednotlivce normativ dosahuje 6929 korun a pro tříčlennou rodinu 12 599 korun. Ve vlastním či družstevním bytě je strop podle počtu osob mezi 6232 a 14 368 korunami, velikost bydliště se nezohledňuje.
| Možné výdaje na účinnější pomoc státu (v miliardách korun) | |
| Zvýšení normativů na bydlení pro domácnosti | 1,5 až 2,5 |
| Jednorázová valorizace příspěvku na děti | 0,4 až 1 |
| Převedení slevy na poplatníka do daňového bonusu | 4 |
| Valorizace základní složky nízkých důchodů | 2 až 2,5 |
| Snížení plateb nízkopříjmových rodičů za vzdělávání dětí | 2,3 až 8 |
Pramen NERV
