Na problém E15.cz upozornila Markéta Žižková, koordinátorka Programu migrace z organizace Člověk v tísni. „Cizinci tak čekají v nejistotě i půl roku, rok nebo dokonce déle. Zdlouhavé vyřizování jim přináší i řadu ekonomických problémů. Patří sem například povinnost platit si až do vyřízení trvalého pobytu komerční pojištění,“ uvedla Žižková.
„Je to 700 korun měsíčně, ale není to komplexní pojištění, platí jen pro akutní případy,“ vysvětlila E15.cz Ludmila B. z Ruska. Celé jméno kvůli obavám z dalších komplikací odmítla uvést.
„Protože komplexní pojištění si cizinec musí kupovat minimálně na čtyři měsíce a já pořad doufám, že mi dají trvalý pobyt a budu mít normální veřejné pojištění. Proto si komerční prodlužuji vždy jen na měsíc,“ dodala Ludmila.
Další překážkou je, že migranti jsou v mezidobí odkázáni na takzvané překlenovací vízum, které musí ovšem stále obnovovat. Často se věci dají do pohybu až ve chvíli, kdy si migrant najme právníka.
Život v meziprostoru
Jaké je to žít v meziprostoru překlenovacího štítku, zažila Oksana D. z Ukrajiny. „Každé tři měsíce jsem musela zajít na odbor pro další překlenovací štítek, zabralo mi to celý den. Navíc už mám téměř celý pas plný a další překlenovací štítky by mi neměli kam dát. Musela bych proto odjet zpátky na Ukrajinu vyřídit nový pas. A to by vůbec nebylo levné. Rodiče si sem pozvat v té době také nemohu,“ postěžovala si Ukrajinka.
Do hodně smutné situace se dostanou manželé z ciziny, pokud se jim v době, kdy nemají kvůli zdlouhavé činnosti úřadů vyřízený pobyt, narodí dítě. Ocitne se v nejasném prostoru. Samo totiž také žádné vízum nezíská. Manželé ho tak třeba nemohou jet ani ukázat rodině.
Ministerstvo problém přiznává, už reagovalo
Server E15.cz se dotázal ministerstva vnitra, co hodlá s tímto stavem dělat. „Nejprve musíme aktualizovat čísla, která citovala organizace Člověk v tísni. V průběhu dubna, května a června 2013 se odboru azylové a migrační politiky (OAMP – pozn. red.) podařilo snížit počet spisů po lhůtě o zhruba tři tisíce,“ řekl mluvčí MV Vladimír Řepka. Současně upřesnil, že k 24. červnu 2013 bylo v regionech po lhůtě nevyřízeno 1407 spisů přechodných pobytů a 437 trvalých pobytů.
V Praze, včetně Středočeského kraje, bylo podle Řepky po lhůtě 16 tisíc spisů přechodných pobytů a 5800 trvalých pobytů. „U obojího platí, že zhruba třetina spisů je po lhůtě z důvodů nezávislých na vůli OAMP – řízení jsou přerušena, protože se čeká na doložení dokladů od cizince, případně jsou řízení na odvolacím orgánu,“ dodal mluvčí.
Ministerstvo podle Řepky už učinilo aktivní krok k nápravě. „Z důvodu omezení negativních důsledků delších lhůt pro vyřizování žádostí cizinců přistoupil OAMP k posílení personálních kapacit. K 1. srpnu v oblasti pobytových agend posílil OAMP na dobu určitou o 98 tabulkových míst,“ sdělilo E15.cz MV.
Podle Člověka v tísni se často věci dají do pohybu až ve chvíli, kdy si cizinec najme na řešení problému právníka a sepíše žalobu. Server E15.cz se tedy dotázal, kolik takových žalob MV, potažmo ČR, řešily, s jakým výsledkem a případně sankcí pro stát.
„V roce 2012 bylo podáno celkem 139 172 žádostí o různé typy pobytů. Poměr žalob na nečinnost k počtu vyřizovaných pobytových žádostí je nízký - aktuálně 0,1 procenta,“ odpověděl mluvčí MV. Výsledky sporů a finanční dopad na stát neupřesnil.
Škála příčin
Problém má podle obšírného vysvětlení MV celou řadu příčin. V rámci objektivity informací je zveřejňujeme v plném znění, jak je ministerstvo E15.cz poslalo:
- od 1. ledna 2011 byly OAMP řešeny deficity služby cizinecké policie v agendě všech typů pobytů nad 90 dnů, které k tomuto datu OAMP převzal
– od policie bylo přejato zhruba 20 tisíc nevyřízených spisů
– objevily se personální problémy spojené s dočasným převzetím personálu od policie
– OAMP měl povinnost převzít smluvně vázaná, pro jeho potřeby nevyhovující pracoviště (zejména v Praze)
– od 1. ledna. 2011 byl s převodem agend od policie na OAMP rovněž snížen počet zaměstnanců vykonávajících agendu pobytů nad 90 dnů na 44 procent původního stavu u policie
– od roku 2011 se výrazně zvýšil nápad podávaných žádostí zejména ve dvou stěžejních oblastech
– došlo až k čtyřnásobnému nárůstu žádostí o povolení či prodloužení povolení k pobytu za účelem zaměstnání v souvislosti se zkrácenou dobou vydávání povolení k zaměstnání úřady práce – týká se to zhruba čtvrtiny cizinců s povoleným dlouhodobým pobytem,
– došlo ke skokovému, dvojnásobnému nárůstu počtu žádostí o trvalý pobyt
– v roce 2011 došlo v souvislosti s povinnou aplikací nařízení EU k biometrice k navýšení agendy OAMP o zhruba 20 propcent bez dalšího personálního posílení;
– zavedení personálně náročných avšak efektivních protikorupčních opatření (oddělení náběru a vyřizování žádostí) a také časově náročného, ale rovněž účinného posílení činnosti správního orgánu v oblasti důsledného zjišťování skutečného stavu věci.
