Stát si mapuje, kolik přijmou církve v dluhopisech

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Blazek Tomas/Sedmicka

Ministerstvo financí si chce v příštích týdnech ujasnit, jak velkou část z finanční náhrady církvím bude moci na konci roku vypořádat státními dluhopisy. Šestnáct církví a náboženských společností, které se dohodly se státem na restitucích, mají do konce května odpovědět na žádost, kterou jim před pár dny rozeslal rezort kultury. Církve mohou nakonec dluhopisy zcela odmítnout, k jejich přijetí je totiž nic nenutí.

Podle zákona o majetkovém vyrovnání dostanou církve vedle naturálních restitucí také 59 miliard korun. Tato suma se bude vyplácet postupně během třiceti let, ve finále bude určitě vyšší, protože se zvedne o inflaci. S nápadem na náhradu části peněz dluhopisy přišel ministr financí Miroslav Kalousek. Pro stát by bylo výhodné, kdyby platil hotově co nejméně. Zájem církví je ale spíše opačný, zejména s postupem let, kdy jim stát bude ubírat na dosavadních příspěvcích.

Ministerstvo hovoří s církvemi o dluhopisech už několik měsíců. Při jednáních nepracuje s nějakou cílovou částkou. „Podíl ze stanovené roční splátky finanční náhrady, který může být vypořádán formou dluhopisů, není stanoven,“ řekl serveru E15.cz mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Kalouskův úřad však od počátku stanovil pro dluhopisy poměrně přísné podmínky. Mají se týkat jen vymezeného okruhu nabyvatelů, budou neobchodovatelné, nepřevoditelné a se splatností pět až deset let. Podle informací serveru E15.cz se takové parametry některým zástupcům církví nezamlouvají a stát možná nakonec v něčem ustoupí. Ve smlouvách, které letos církve podepsaly se státem, se totiž o dluhopisech píše pouze jako o možnosti. „Je to věcí dohody. Musíme dosáhnout vnitřního konsensu uvnitř katolické církve,“ řekl k tomu generální sekretář České biskupské konference pro týdeník Euro.