Národní elektronický nástroj budou možná muset už od července povinně používat všechny státní úřady a instituce. Prakticky všichni ho však kritizují.
Měl to být krok ke zprůhlednění a zjednodušení veřejných soutěží vycházející z evropských směrnic, který ušetří až 50 miliard korun ročně. Takzvaný Národní elektronický nástroj neboli jednotné státní elektronické tržiště, který má nahradit stávajících pět soukromých, má však řadu nedostatků a s některými běžnými úkony, jako je například zadávání zakázek v angličtině, si neporadí. Úřad Karly Šlechtové (ANO) ho spustil předloni, za vývoj a provoz dosud zaplatil stovky milionů.
Vláda má dnes rozhodnout, zda bude používání systému povinné pro všechny organizační složky státu a centrální zadavatele už od začátku příštího měsíce nebo až od července 2018.
„Připomínkové řízení bylo mimořádně komplikované. U mírnější varianty byly dva zásadní rozpory, u přísnější dokonce šest,“ uvedl mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vlastimil Fiedler.
Stěžoval si mimo jiné i šéf rezortu zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Státní tržiště označil za nepřehledné a drahé. Vytýká mu i to, že nemá zajištěný smluvní rozvoj. „Nejen naše ministerstvo, ale i další úřady zásadně nesouhlasí s povinným zavedením Národního elektronického nástroje, protože v něm zadání zakázky trvá až čtyřikrát déle. Systém je technologicky zastaralý, neosvědčil se,“ shrnul Jurečka. Zatímco privátní tržiště podle něj používají desítky tisíc uživatelů, státní necelé čtyři stovky.
„I přesto, že provoz národního nástroje byl spuštěn už v roce 2015, dobrovolně ho používá jen minimum zadavatelů, protože je velice pomalý. Většina z nás čeká, jestli bude povinný a v jakém rozsahu,“ uvedla Dagmar Růžičková, která vypisuje tendry pro Národní divadlo.
Fiedler oponuje, že stát nyní platí provozovatelům pětice tržišť 40 až 45 milionů korun ročně. „Cítíme tlak lobby provozovatelů privátních elektronických tržišť, napadají i všechny zakázky spojené s národním nástrojem. Navzdory tomu jsme přesvědčeni, že stát by měl mít nad kontrakty svých institucí přehled,“ míní. Fidler dodal, že v obou variantách, které bude posuzovat vláda, se počítá s možností požádat z povinného používání o výjimku.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uznal výhrady k postupu ministerstva pro místní rozvoj už dvakrát. První pokutu 550 tisíc korun mu udělil v roce 2011, další půlmilionovou v květnu. Podřízení Šlechtové navíc nesmějí uzavřít smlouvu s vítězem zakázky na technickou podporu pro státní systém. Kvůli vážným problémům spojeným s jeho vybudováním, spuštěním i provozem kritizoval ministerstvo také Nejvyšší kontrolní úřad.
